Živnost nebo s.r.o. nebo OSVČ? Co je lepší?

Před těmi, kdo se chystají začít s vlastním podnikáním leží zásadní rozhodnutí: založit živnost, a stát se tak OSVČ, nebo založit společnost s ručením omezeným? Tyto dva druhy podnikání se podstatně liší co do způsobu založení a následného fungování. Obě možnosti pak mají přirozeně své výhody i nevýhody. Co přesně pojmy s.r.o. a živnost znamenají, v čem se liší, jak postupovat při zakládání a jak si vybrat?

Tento článek se bude věnovat základním aspektům dvou zmíněných způsobů podnikání a s trochou štěstí pomůže budoucím podnikatelům určit, zda pro ně je lepší živnost, nebo s.r.o. Zde jsou uvedeny všechny důležité informace o těchto dvou typech podnikání:

Živnost

První možností, jak začít s podnikáním, je založit živnost, a stát se tím pádem OSVČ – osobou samostatně výdělečně činnou. Ti, kdo přemýšlí, jestli je lepší OSVČ nebo s.r.o., by měli vědět, že založení živnosti je administrativně jednodušší, méně časově náročné a v neposlední řadě také levnější. Založení živnosti oslovuje i čím dál více lidí, kteří volí živnost jako přivýdělek při zaměstnání.

Živnost je tak vhodná zejména pro ty, kdo chtějí podnikat sami na sebe, pracovat na živnostenský list a neplánují do budoucna žádnou velkou expanzi podnikání. Živnostníci podnikají na své jméno a jsou fyzickými osobami.

Jak začít podnikat? Založení živnosti není vůbec složité – stačí k němu jen jedna návštěva živnostenského úřadu (ten se zpravidla nachází na obecním úřadu, respektive úřadu městské části). Budoucí podnikatel zde oznámí založení živnosti, vyplní příslušné formuláře a zaplatí administrativní poplatek ve výši 1 000 Kč. U podnikání je důležité mít dostatek financí, což může snadno vyřešit úvěr pro podnikatele.

Při založení živnosti je také potřeba se přihlásit k platbě daně z příjmu fyzických osob na finančním úřadu a oznámit založení živnosti zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. Dobrou správou však je, že noví živnostníci již nemusí zmíněné instituce fyzicky navštívit.

Vše se dá vyřešit na živnostenském úřadě; ten nyní funguje jako tzv. centrální registrační místo, což znamená, že na něm lze vyplnit jednotný registrační formulář, a splnit tak zákonnou ohlašovací povinnost vůči finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení.

Novým živnostníkům již nejsou vystavovány živnostenské listy, jako tomu bylo dříve. Obdrží místo toho potvrzení o zápisu do živnostenského rejstříku. Práci na živnostenský list se občas přezdívá práce na IČO.

Důležité je, že existují čtyři kategorie živností a pro některé z nich platí zvláštní pravidla. Je tedy potřeba si zjistit, do které z kategorií spadá činnost, ve které se nový živnostník chystá podnikat. Živnosti se dělí na:

• ohlašovací živnosti (někdy také řemeslné) – u těch je třeba prokázat odbornou způsobilost (výučním listem, maturitním vysvědčením, vysokoškolským diplomem apod.) – sem patří např. automechanik, instalatér, řezník, kadeřník, zedník, pokrývač, hodinář, truhlář či sládek
• koncesované živnosti – ty je možné založit a provádět výhradně na základě koncese, což je povolení vydávané živnostenským úřadem – do této kategorie spadá např. výroba a prodej alkoholických nápojů (s některými výjimkami – jako například pivo), výroba a prodej zbraní a střeliva nebo provozování cestovní kanceláře
• vázané živnosti – k provozování vázaných živností je zapotřebí jiného oprávnění nebo osvědčení – jsou zde zahrnuty např. geologické práce, výroba tabákových výrobků, projektová činnost ve výstavbě, poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví či poskytování masérských služeb
• volné živnosti – ty lze provozovat bez jakéhokoliv oprávnění či povolení. K založení volné živnosti stačí pouze navštívit živnostenský úřad, jak je to popsáno výše. Mezi živnosti volné patří např. velkoobchod a maloobchod, ubytovací služby, překladatelská a tlumočnická činnost či mimoškolní výchova a vzdělávání. Obecně sem patří všechny činnosti, které nejsou zahrnuty ve třech výše zmíněných kategoriích.

Kompletní rozdělení samostatných výdělečných činností do jednotlivých kategorií živností je uvedeno v zákonu č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání.

Živnostníci, kteří si již nepřejí pokračovat ve svém podnikání, mají na výběr ze dvou možností: buďto pozastavení živnosti nebo přerušení živnosti. Živnostníci se také mohou dobrovolně podílat na platbách nemocenského pojištění, avšak nemají povinnost k jeho platbám stejně jako zaměstnanci.

Společnost s ručením omezeným

Druhou možností podnikání je založení s.r.o. – společnosti s ručením omezeným. Jedná se o kapitálovou obchodní společnost a právnickou osobu. To je v porovnání se založením živnosti mnohem složitější, časově náročnější a dražší.

Ti, kdo se rozhodují, zda založit s.r.o. nebo živnost, by však neměli zapomínat na výhody s.r.o. – mezi ně patří větší prestiž, možnost vlastnění majetku firmou nebo možnost prodeje firmy. Založení s.r.o. je vhodným krokem pro ty podnikatele, kteří mají ambici ve svém podnikání v budoucnu expandovat. Společnost s ručením omezeným by měli volit také ti, kdo se chystají podnikat ve více lidech nebo plánují mít zaměstnance.

Založení s.r.o. je nejednoduchý a časově náročný proces. Je to také o něco dražší než u výše zmíněné živnosti. Zatímco ta přijde nového podnikatele zpočátku většinou jen na 1 000 Kč, založení s.r.o. většinou stojí přes 5 000 Kč, může se však vyšplhat i do řádů desítek tisíc korun (administrativní poplatky, poplatky za notářské zápisy, poplatky advokátům atd.).

TIP: Vše o založení akciové společnosti je uvedeno v tomto článku.

Společnost s ručením omezeným může mít od jednoho do padesáti zakládajících členů (fyzických a právnických osob). Prvním krokem v jejím zakládání je sepsání zakladatelské listiny (pokud je zakládající člen pouze jeden), respektive společenské smlouvy (je-li zakládajících členů více). V každém případě potřebuje tento dokument ověření notáře.

TIP: Vše podstatné o notářském zápisu je shrnuto v tomto článku.

V zakladatelské listině/společenské smlouvě je třeba uvést tyto skutečnosti:

• sídlo – s.r.o. musí ze zákona mít své sídlo a musí také doložit souhlas s umístěním sídla společnosti
• jména a bydliště všech společníků
• druhy podílů společníků
• výše základního kapitálu
• výše vkladu jednotlivých společníků
• informace o jednatelích

Další kroky zakladatelů s.r.o. vedou na živnostenský úřad, kde svou společnost zaregistrují. Od založení společnosti běží 90 denní lhůta, během níž je zapotřebí podat žádost o zápis do obchodního rejstříku – ten je ve správě příslušného krajského soudu (respektive městského soudu v Praze). Po zápisu do rejstříku mají společníci 30 dnů na to, aby společnost přihlásili na finančním úřadu.

Společnost s ručením omezeným musí mít unikátní název, za nějž je připojena zkratka s.r.o. Dále musí mít svůj bankovní účet a datovou schránku.

V případě, že by bylo třeba s.r.o. zrušit, bude se jednat o mnohem náročnější proces než u rušení živnosti. Také k němu bude s největší pravděpodobností nutné přizvat likvidátora nebo insolvenčního správce.

V případě potřeby poslouží tento článek jako užitečný průvodce likvidací s.r.o.

Daně a ručení

Osoby samostatně výdělečně činné, které za kalendářní rok zaznamenají hrubý zisk vyšší než 15 000 Kč, mají povinnost zaplatit 15 procentní daň z příjmu fyzických osob. Pro výpočet základu daně mohou buďto zohlednit reálné náklady anebo využít takzvaný výdajový paušál. Ten se počítá jako procento ze zisku a může nabývat různé výše v závislosti na provozované výdělečné činnosti:

• 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč
• 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše do 1 200 000 Kč
• 30 % z příjmů z nájmu majetku; nejvýše do 600 000 Kč
• 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, nejvýše do 800 000 Kč

Společnosti s ručením omezeným pak platí 19procentní daň z příjmu právnických osob a musí dále zdanit vyplácení podílů všech společníků, a to 15 procentní srážkovou daní. Mezi povinnosti s.r.o. patří také vedení podvojného účetnictví. Živnostníci takovou povinnost nemají, a mohou tak využívat tzv. daňovou evidenci.

OSVČ a s.r.o. se liší také, co se týče ručení majetkem: zatímco živnostník ručí celým svým majetkem, s.r.o. pouze do výše svého počátečního vkladu. Jeho minimální výše je zákonem stanovena na symbolickou jednu korunu.

Všechny podstatné rozdíly mezi fyzickými a právnickými osobami jsou podrobně vysvětleny v tomto článku.

S.r.o. nebo OSVČ

Zde jsou shrnuty výhody a nevýhody obou těchto způsobů podnikání:

OSVČ – výhody:

• velmi snadné založení
• levné – mnohdy stačí jen zaplatit administrativní poplatek 1 000 Kč
• založení proběhne v řádu několika dní
• živnostníci nemají povinnost vést účetnictví
• nižší daň z příjmu (15 % oproti 19 %)

OSVČ – nevýhody:

• OSVČ ručí celým svým majetkem
• méně prestižní ve srovnání s s.r.o.
• živnost je neprodejná

S.r.o. – výhody:

• prestižnější než živnost
• lze přepsat majetek na společnost
• s.r.o. se dá prodat
• s.r.o. ručí pouze do výše vkladu

S.r.o. – nevýhody:

• administrativně a časově náročné založení
• založení stojí několik (desítek) tisíc korun
• povinnost vést podvojné účetnictví
• vyšší daň z příjmu

Při volbě mezi živností a s.r.o. je především potřeba zohlednit, jaké plány se s daným podnikáním pojí a kolik lidí do něj bude zahrnuto. K malému podnikání jednoho člověka se více hodí živnosti – naproti k tomu podnikatelé, kteří chtějí vybudovat větší podnik, na němž se bude podílet více lidí, by měli zvážit založení společnosti s ručením omezeným.