Nemocenská – kdy chodí, kalkulačka a pojištění

V případě pracovní neschopnosti vzniknou člověku zvláštní práva a povinnosti. Na co je nutné si dát pozor a kdo má nárok na nemocenské dávky?

Pracovní neschopnost je stav člověka, který mu neumožňuje nadále vykonávat svou pracovní činnost. V případě, kdy je člověk zaměstnaný a nemůže z důvodu pracovní neschopnosti vykonávat svou práci, má nárok na nemocenské dávky. Pravidelná lékařská prohlídka může včas odhalit zdravotní nezpůsobilost zaměstnance.

Nemocenské pojištění u zaměstnanců

U zaměstnanců se vždy z jejich výdělku odvádí i platby za sociální a zdravotní pojištění. Část těchto nákladů hradí zaměstnavatel a část přímo zaměstnanec. Nemocenského pojištění se tedy povinně účastní zaměstnanci, včetně všech příslušných ozbrojených sil a bezpečnostních sborů.

Sociální pojištění zaměstnanců je celkem 31,5 % z vyměřovacího základu. Zaměstnanec si sám hradí (respektive je mu ze mzdy strháváno) 6,5 % a 25 % odvádí zaměstnavatel (2,3 % odvádí na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti).

U zaměstnanců dříve platilo, že nemocenskou mají proplacenou až od 4. dne nemoci. Nyní je u zaměstnanců nemocenská i první tři dny proplacená. Náhradu mzdy totiž prvních 14 dnů platí zaměstnavatel a od 15. dne tuto podporu vyplácí stát. Doba nemocenské nesmí být delší 380 dnů.

Dávky nemocenského pojištění jsou čtyři:

• nemocenská
• peněžitá pomoc v mateřství
• otcovská
• dlouhodobé ošetřovné

Náhrada mzdy se vyplácí jen za pracovní dny (například dovolená), oproti tomu s dávkami nemocenské o víkendu je to jinak. Nemocenská o víkendu je zaměstnanci vyplácená a nezáleží, že by v ten den nebyl ve své práci. Nemocenské dávky jsou vypláceny i během svátků.

Nemocenské pojištění u OSVČ

U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) je jejich účast na platbách za nemocenské pojištění zcela dobrovolná. V případě, kdy si ovšem OSVČ toto pojištění nehradí, nemají v případě přerušení živnosti z důvodu pracovní neschopnosti nárok na nemocenskou.

Protože je u OSVČ platba na nemocenské pojištění zcela dobrovolná, velmi často si ji nehradí. Proto jim nevzniká nárok na nemocenskou, peněžitou pomoc v mateřství, otcovskou a dlouhodobé ošetřovné. Je proto vhodné, aby si tito OSVČ tvořili zvláštní rezervu na nenadálé situace, které jim nemocenské pojištění nemůže pokrýt.

V případě, že OSVČ chtějí mít nárok na všechny 4 druhy podpory (nemocenskou, peněžitou pomoc v mateřství, otcovskou a dlouhodobé ošetřovné) je nutné, aby se dobrovolně přihlásili k nemocenskému pojištění. K tomu se přihlásí na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), pod kterou spadají.

Nárok na dávky nevzniká hned datem k přihlášení k nemocenskému pojištění u OSSZ. Musí uběhnout minimální doba od začátku účasti na nemocenském pojištění.

Pro možnost čerpání nemocenských dávek z důvodu pracovní neschopnosti musí být OSVČ přihlášený u OSSZ minimálně 3 měsíce. Výše nemocenské dávky se stanoví z denního vyměřovacího základu, který představuje průměrný denní příjem za rozhodné období. Většinou rozhodným obdobím je 1 rok před vznikem pracovní neschopnosti.

Nárok na čerpání nemocenské dávky vzniká až 15. den při nemoci či úrazu. OSVČ, kteří se podílejí na platbách nemocenského pojištění musí tedy počítat i tak s případnou rezervou, kdy prvních 14 dnů nedostanou žádnou nemocenskou dávku.

U peněžité pomoci v mateřství musí žena pracující jako OSVČ dobrovolně pojistné platit minimálně po dobu 270 dnů za poslední dva roky a z toho minimálně 180 dnů během jednoho roku a to před nástupem na mateřskou dovolenou.

Peněžitá pomoct mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Tento denní vyměřovací základ je zjišťován z příjmů za 12 kalendářních měsíců před nástupem na mateřskou dovolenou. Doba výplaty této dávky je 28 týdnů, v případě narození vícerčat se jedná o 37 týdnů.

V případě, že si žena platila dobrovolně nemocenské pojištění kratší dobu než zmiňovaných 270 dnů, má nárok na čerpání mateřské dávky 12 týdnů (6 týdnů před porodem a 6 týdnů po porodu).

Každá žena má poté nárok na čerpání rodičovského příspěvku, jehož výši a dobu splácení vypočítává stát.

Na otcovskou dávku má nárok ten, kdo platí nemocenské pojištění alespoň 3 měsíce před nástupem na otcovskou dovolenou. Výše dávky opět činí 70 % denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Existuje ovšem další podmínka, která musí být splněna, aby muž tuto dávku mohl čerpat. Musí být zapsaný v rodném listě narozeného dítěte. Rodiče nemusejí být sezdáni.

Dlouhodobé ošetřovné pobírá ten, kdo pečuje o osobu, která vyžaduje dlouhodobou péči. Nárok na dávku vzniká po minimálně 3 měsíční účasti na nemocenském pojištění. Tato dávka se může čerpat maximálně 3 měsíce (90 kalendářních dnů). Výše této dávky je 60 % denního vyměřovacího základu za kalendářní den.

Existuje také takzvaná péče o osobou blízkou – příspěvek lze vyřídit na příslušných úřadech.

U OSVČ je důležité ještě zmínit, že při čerpání dlouhodobého ošetřovného si nesmí přivydělávat při jiné činnosti a to ani při DPP a DPČ.

Zálohy na nemocenské pojištění u OSVČ jsou minimálně 147,- Kč měsíčně. Je to v případě minimálního vyměřovacího základu, který je stanoven 7 000 Kč a násobí se sazbou 2,1 %. V případě, kdy OSVČ dosahuje většího vyměřovacího základu, odvádí z něj na nemocenské pojištění 2,1 %.

Výpočet náhrady mzdy za nemoc 2022

Výše náhrady mzdy za nemoc vždy závisí na dosaženém průměrném výdělku zaměstnance a to za předchozí čtvrtletí. Náhrada mzdy za nemoc je od prvního dne ve výši 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku. Průměrný výdělek se počítá stejně jako výpočet náhrady za dovolenou a lze snadno vyčíst z výplatní pásky. Výpočet nemocenské z čisté mzdy se nikdy neprovádí a vždy se vychází z hrubého výdělku.

Jak vypočítat nemocenskou?

Průměrný výdělek se pro výpočet náhrady mzdy v době pracovní neschopnosti musí tzv. redukovat (= snižovat). Pro rychlý a snadný výpočet konkrétní náhrady mzdy za nemoc pro rok 2022 se dají využít online kalkulačky.

Z čeho se vypočítává nemocenská?

Denní nemocenská se počítá jako:

• 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu za 15. – 30. den pracovní neschopnosti
• 66 % z redukovaného denního vyměřovacího základu za 31. – 60. den pracovní neschopnosti
• 72 % z redukovaného denního vyměřovacího základu od 61. dne pracovní neschopnosti

Redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu jsou pro rok 2022:

• I. redukční hranice je 1 298 Kč (započítává se z 90 %)
• II. redukční hranice je 1 946 Kč (od 1 298 Kč do 1 946 Kč se započítává z 60 %)
• III. redukční hranice je 3 892 Kč (od 1 946 Kč do 3 892 Kč se započítává z 30 %).

e-Neschopenka

Od 1. ledna 2020 se neschopenka přiděluje elektronicky. Tento systém usnadňuje a urychluje komunikaci mezi nemocným, lékařem, ŠSSZ, lékařem i zaměstnavatelem. Zaměstnanec tak již nemusí osobně předávat doklady o své neschopnosti ve fyzické podobě mezi svým lékařem a zaměstnavatelem.

Jakmile lékař zaměstnance prohlásí za pracovně neschopného, zaměstnanec může jít rovnou domu. V minulosti musel nejdříve předat svojí neschopenku u svého zaměstnavatele.

Náhrada mzdy přichází zaměstnanci zcela automaticky a zaměstnanec si nemusí podávat žádnou žádost. V ideálním případě je, aby zaměstnanec pouze neprodleně oznámil svojí pracovní neschopnost u zaměstnavatele, což může udělat pomocí telefonické komunikace.

Zákon o nemocenském pojištění

Zákon o nemocenském pojištění je upravený zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Tento zákon upravuje dočasnou pracovní neschopnost, nařízenou karanténu, těhotenství a mateřství, péče otce o dítě po jeho narození, dlouhodobé ošetřování jiné fyzické osoby a péče o ni, poskytování dlouhodobé péče a organizaci a provádění pojištění. Prováděním tohoto pojištění je chápáno posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění.

Tento zákon také upravuje druhy dávek, které nemocenské pojištění kryje:

• nemocenské
• peněžitá pomoc v mateřství
• dávka otcovské poporodní péče
• ošetřovné
• dlouhodobé ošetřovné
• péče o osobu blízkou
• vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Pojištěnec se může na základě písemného prohlášení vzdát nároku na výplatu z kteréhokoliv této dávky. V praxi se to ovšem zpravidla nestává.

Zákon se také věnuje části, kdy a za jakých podmínek se zaměstnanec musí a nemusí podílet na pojištění. Například v případě, kdy má zaměstnanec souběh pojištění z více zaměstnání, musí být toto pojištění být hrazeno. Je-li však například společníkem s.r.o. (společnosti s ručením omezeným) a současně i jednatelem téže společnosti, platí se nemocenské pojištění z obou těchto činností pouze jednou.

Kdy chodí nemocenská na účet 2022

Jak zjistit, kdy přijde nemocenská je pro spoustu pojištěnců klíčové. Při pracovní neschopnosti jsou odkázány na svoje úspory a dávky z nemocenského pojištění. Ne každý člověk má pro tyto nenadále situace vytvořenou dostatečnou rezervu. O to důležitější pro ně je zjištění, kdy chodí nemocenská na dávky. Pravidelné platby nepočkají, a tak se člověk v pracovní neschopnosti snadno může dostat do dluhů.

Zákonem není stanovena lhůta pro vyplacené nemocenské dávky. Proto se nedá přesně dopředu říct, ve který den nemocenská dorazí na účet. Lhůta pro její vyplacení je však maximálně 30 dnů od chvíle, kdy zaměstnavatel doručí doklad pro nárok o výplatu dávky na správu sociálního zabezpečení. Dávka je tedy vyplácená měsíc zpětně stejně jako výplata. Výplatní termín nemocenské 2022 není přesně určený.

Nemocenská je vyplácená buď bezhotovostním převodem na účet, nebo v hotovosti prostřednictvím poštovní poukázky. Při čekání na nemocenskou člověk nesmí zapomínat, že se nejedná o plnou náhradu mzdy (pokud se nejedná o pracovní úraz), avšak pouze o 60 % z průměrného výdělku.

Nevyplacená nemocenská může mít více důvodů. Pravděpodobně došlo někde k chybě, a proto je nutné situaci prověřit. V případě, kdy uplynulo více než 30 dnů od předání žádosti o dávku od zaměstnavatele či vystavení eNeschopenky, je nutné tuto situaci ověřit u sociální správy sociálního zabezpečení.

Tuto situaci lze řešit telefonicky, osobně na pobočce, nebo vyplněním kontaktního formuláře. Okresní správa sociálního zabezpečení tuto situaci prověří a to zpravidla do 2 dnů od obdržení žádosti o prověření.

Povinnosti při nemocenské

Při nemocenské je nutné, aby člověk dodržoval povinnosti, které mu touto situací vznikli. Člověk nastupující na nemocenskou je povinen sdělit svému ošetřujícímu lékaři adresu místa pobytu, na které bude pobývat po dobu pracovní neschopnosti.

Musí mít označený byt i zvonek jmenovkou, aby ho případná nemocenská kontrola mohla zastihnout doma. V případě, že dorazí kontrola, je nutné se prokázat průkazem totožnosti a předložit rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti.

Kontroly na nemocenské mají zajistit, aby čerpání nemocenské nebylo zneužíváno. V prvních 14 dnech může kontrolu provést zaměstnavatel, od 15. dne tuto kontrolu zajišťují zaměstnanci okresních správ sociálních zabezpečení.

Kdy chodí kontrola na nemocenské? Aby měly tyto kontroly smysl, nejsou nikdy dopředu hlášeny. Kontrola může být udělaná i opakovaně. Tyto kontroly mohou probíhat brzy ráno, přes den, v pozdních hodinách a dokonce i o víkendu a ve svátku. Výjimkou jsou vycházky, ve kterých člověk na neschopence nemusí být zastižený doma.

V některých případech může ošetřující lékař určit vycházky na nemocenské. Většinou se pohybují v celkovém rozsahu 6 hodin denně a to v době od 7:00 hod. do 19:00 hod.

V případě, kdy je například člověk na kontrole u lékaře a mezitím je u něj doma kontrola, která ho nezastihne, stačí, když tuto situaci zpětně doloží. Návštěvy lékařů mimo vycházky jsou v pořádku.

Postihy za nedodržení režimu

V případě, kdy kontrola odhalí, že zaměstnanec na nemocenské tuto situaci zneužívá a nebyl doma v době kontroly, aniž by měl vycházky či vyšetření u lékaře (případně jiný závažný důvod – pohřeb blízkého člena rodiny apod.), pak má zaměstnavatel na výběr z několika možných sankcí.

Zaměstnavatel je oprávněn snížit či neposkytnout náhradu mzdy poskytovanou při pracovní neschopnosti. Dokonce v případě porušení zvlášť hrubým způsobem této situace, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď. Může tak nastat například v situaci, kdy zaměstnanec zneužil pracovní neschopnost k využití dovolené.

Každý zaměstnavatel si může vytvořit vnitřní předpis či nařízení, jak v podobných případech bude postupovat.

V případě, že k porušení dojde během prvních 14 dnů, tak postihy má na starost OSSZ, která může nemocenské dávky dočasně odejmout či krátit dobu nemocenské dovolené a to na dobu nejdéle 100 kalendářních dnů ode dne porušení režimu, ne však déle než do skončení dočasné pracovní neschopnosti.

Nemocenská nelze krátit zpětně. Avšak v porušení léčebného režimu zvlášť hrubým způsobem může být člověku uložena pokuta až do výše 20 000 Kč.

Do roku 2021 případně, kdy sice zaměstnanec dodržel všechny svoje povinnosti, tak se mu mohl změnit nárok na dovolenou při nemocenské. Dočasná pracovní neschopnost byla totiž jednou z nejčastější překážkou v práci na straně zaměstnance, která ovlivňovala nárok na jeho řádnou dovolenou. V této problematice došlo ke změně a zaměstnavatel nemůže zaměstnanci krátit dovolenou z důvodu pracovní neschopnosti.

Nemocenská ve výpovědní lhůtě

V tomto případě se musí rozlišovat dva způsoby ukončování pracovního poměru. Pokud je zaměstnanec teprve na začátku pracovního poměru, tedy je ve zkušební době (zkušební doba bývá 3 měsíce, u vedoucích pozic může být až 6 měsíců), nebo už má zkušební době, v těchto případech se podmínky liší.

Zkušební doba slouží k tomu, aby si zaměstnanec i zaměstnavatel vyzkoušeli, zda jim jejich vzájemná spolupráce vyhovuje. Zkušební doba se prodlužuje o dobu celodenních překážek v práci, ve kterých zaměstnanec nekoná pracovní povinnosti. Jedná se jak o dovolenou, tak i pracovní neschopnost.

To znamená, že zkušební doba se prodlužuje o dobu, kdy je člověk v pracovní neschopnosti. Zaměstnanec ve zkušební době může ukončit pracovní poměr okamžitě a to i v době pracovní neschopnosti.

V případě, že zaměstnanec již není ve zkušební době a pracovní poměr měl být ukončený k datu, ve kterém je zaměstnanec v pracovní neschopnosti, pracovní poměr se prodlužuje o dobu pracovní neschopnosti. Lépe řečeno v případě, kdy výpovědní doba měla skončit k určitému datu, toto datum se posouvá o dobu pracovní neschopnosti.

V případě, kdy tedy zaměstnanec onemocní, nebo má úraz v době, kdy už mu běží výpověď, dostává se do ochranné doby.

K prodloužení výpovědní lhůty dochází dle kalendářních dnů, nikoliv pouze těch pracovních. Zároveň je důležité vědět, že tato lhůta se prodlužuje jen v případě, kdy výpověď byla podaná ze strany zaměstnavatele, nikoliv ze strany zaměstnance.

Dvouměsíční výpovědní lhůta a nemocenská na sebe tedy mají vliv a nemocenská ovlivňuje (posouvá) v některých případech výpovědní lhůtu.

Během pracovní neschopnosti zaměstnanec nemůže dostat výpověď z důvodu nadbytečnosti a ze zdravotních důvodů. Ovšem jsou i případy, kdy zaměstnanec může dostat výpověď i v pracovní neschopnosti. Jedná se o důvody způsobené při rušení zaměstnavatele nebo jeho části, při porušení pracovní kázně a dalších důvodů, které jsou uvedené v zákoníku práce.

Ochranná doba nemá vliv na skončení pracovního poměru, který byl sjednaný na dobu určitou a tato doba uplynula.

Nemocenská a odpracované roky

Především lidé, kteří si žádají o důchod, se zajímají, zda se započítává nemocenská do odpracovaných let. Odpracované roky totiž mají největší vliv na výši důchodu. Při žádosti o důchod jsou tedy vedle odpracované doby důležité i náhradní doby, které se do výše důchodu započítávají. Nemocenská patří do náhradních dob a je tedy součástí výpočtu pro výši důchodu.

Mezi další náhradní doby, které se započítávají do výše důchodu, patří:

• studium
• nezaměstnanost (musí být v evidenci Úřadu práce ČR)
• studium zdravotně postižených
• volna a civilní služba
• péče o dítě
• úrazy a nemoci z práce
• ochrana svědků
• otcovská dovolená

Každý člověk si může zažádat o Informativní osobní list důchodového pojištění u České správy sociálního zabezpečení, aby získal svůj jasný přehled.

Invalidní důchod 1. stupně a nemocenská

V případě, že člověk nemůže kvůli špatnému zdravotnímu stavu vykonávat dosavadní zaměstnání, může si zažádat o invalidní důchod. Ten slouží k tomu, aby alespoň částečně pokryl výdaje dané osoby.

Invalidní důchod se dělí na 3 kategorie:

• Invalidita 1. stupně: pokles pracovní schopnosti o 35 až 49 procent
• Invalidita 2. stupně: pokles pracovní schopnosti o 50 až 69 procent
• Invalidita 3. stupně: pokles pracovní schopnosti o 70 a víc procent

V případě, kdy člověk pobírá 1. stupeň invalidního důchodu, je velmi časté, že zároveň vykonává i pracovní činnost. Jeho snížení pracovní schopnosti není natolik vážné, aby nemohl chodit do práce, kterou mi jeho stav umožní, nebo například vykonává stejnou práci, jen na nižší pracovní úvazek.

I příjemci invalidního důchodu, kteří zároveň pracují, jsou účastníky nemocenského pojištění, a proto mohou pobírat invalidní důchod i být v pracovní neschopnosti a pobírat dávky nemocenské současně. Doba pobírání nemocenské dávky je maximálně 380 dnů ode dne vzniku dočasně pracovní neschopnosti. Jedná se o stejnou délku jako u lidí, kteří nepobírají invalidní důchod.