Pracovní neschopnost – zaměstnanci vs. OSVČ

Je-li člověk v pracovní neschopnosti, znamená to, že kvůli svému zdravotnímu stavu nemůže vykonávat dosavadní výdělečnou činnost. Jaká jsou s pracovní neschopností spojená pravidla a v čem se liší situace zaměstnance a OSVČ?

Pracovní neschopnost je dočasný stav. Pokud je pracovní neschopnost dlouhodobá, hovoří se o tzv. invaliditě.

K pracovní neschopnosti mohou vést různé důvody. Obecně mezi ně patří úraz, onemocnění nebo povinná karanténa.

Lékař vystaví dokument s názvem Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, lidově neschopenku. Zaměstnanec má poté povinnost o této skutečnosti informovat svého zaměstnavatele, a to co možná nejdříve. Stačí zavolat, popřípadě poslat e-mail.

Propustka k lékaři

Prohlášení člověka za pracovně neschopného často předchází návštěva lékaře. Pokud jej nelze navštívit jindy než v pracovní době, má zaměstnanec nárok na pracovní volno na dobu nezbytně nutnou. Není tedy nutné si v takových případech brát neplacené volno nebo dovolenou.

Propustka k lékaři platí jak pro dobu nezbytnou k výkonu vyšetření, tak na cestu tam a zpět.

Zaměstnanci a pracovní neschopnost

Jak bylo zmíněno výše, zaměstnanci musí o své pracovní neschopnosti neprodleně informovat zaměstnavatele a odevzdat mu Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. To samé platí v případě, kdy je zaměstnanci při lékařské kontrole sděleno, že pracovní neschopnost trvá.

Prvních 14 dní má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy, od 15. dne na nemocenskou. Tu lze pobírat celkem 380 dní. Pokud se zdravotní stav nelepší, je dalším krokem žádost o invalidní důchod.

OSVČ a pracovní neschopnost

Nárok na nemocenskou mají také osoby samostatně výdělečně činné, ovšem pouze za předpokladu, že si platí nepovinné nemocenské pojištění. Na rozdíl od zaměstnanců však nemají nárok na náhradu mzdy, protože tu vyplácí zaměstnavatel. Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti OSVČ odevzdávají na okresní správě sociálního zabezpečení.

Zřejmě bude také potřeba přerušit živnost, jinak bude nutné nadále platit zálohy na sociální pojištění. Přerušení živnosti se nejsnáze provádí prostřednictvím změnového listu, který se doručí osobně, poštou nebo elektronicky na živnostenský úřad.

Pokud OSVČ ve změnovém listu vyplní, že chce zároveň informovat i finanční úřad, zdravotní pojišťovnu a okresní správu sociálního zabezpečení, nemusí pak tyto instituce kontaktovat sám – živnostenský úřad je s přerušením živnosti obeznámí.

Pracovní neschopnost a finance

Vyplácení nemocenské a v případě zaměstnanců také náhrady mzdy se řídí jasnými pravidly danými zákonem:

  • náhrada mzdy, jejíž výše činí 60 % průměrného výdělku, se vyplácí od prvního do 14. dne pracovní neschopnosti; vyplácí ji zaměstnavatel a náleží tedy pouze zaměstnancům, nikoliv OSVČ
  • nemocenská se vyplácí od 15. dne do max. 380. dne pracovní neschopnosti, a to zaměstnancům a OSVČ, které se účastní nemocenského pojištění

Existuje řada případů, kdy nárok na nemocenskou nevzniká. Kromě situací, kdy člověk není nemocensky pojištěn, jde například o pracující na DPP s měsíční odměnou do 10 000 Kč nebo na DPČ s výdělkem do 2 999 Kč. Nárok na nemocenskou nemají ani rodiče pobírající rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství.

Samozřejmě platí, že je-li člověk v pracovní neschopnosti, nesmí nadále vykonávat zaměstnání nebo samostatně výdělečnou činnost, z níž měl dosud příjem.

Rovněž je nutné znát pravidla týkající se povolených vycházek, jejichž dodržování se kontroluje – v prvních 14 dnech zaměstnavatelem, od 15. dne trvání pracovní neschopnosti Českou správou sociálního zabezpečení. Jestliže se přijde na to, že nemocný vycházky nedodržuje, bude náhrada mzdy nebo nemocenská snížena či odebrána.

 Copyright © 2022 Tovarnik.cz. Všechna práva vyhrazena.

Made by Leoš Lang