Fyzická osoba – daň z příjmu, živnostenský rejstřík, význam slova

Snad každý se již někdy v životě setkal s pojmem fyzická osoba. Jedná se o velmi frekventovaný právní termín, se kterým je třeba být obeznámen. Jaký je význam tohoto pojmu, jak mohou fyzické osoby podnikat, jak se zapsat do živnostenského rejstříku a co je potřeba vědět o dani z příjmu fyzických osob?

Fyzická osoba je právní pojem označující každého člověka a používá se, aby jej odlišil od ostatních subjektů, které mají právní subjektivitu, zejména pak od tzv. právnických osob.

Právní osobností (právy a povinnostmi v rámci právního řádu) disponuje každá fyzická osoba od početí do smrti. Právní způsobilost dosud nenarozených dětí je pak podmíněna tím, že se plod narodí živý. Nestane-li se tak, nastává tzv. právní fikce – to znamená, že daná osoba z pohledu práva nikdy neexistovala, což je důležité například při vyřizování dědictví.

Fyzická osoba nabývá svéprávnosti v den svých osmnáctých narozenin. Osobám starším šestnácti let může svéprávnost přiznat soud nebo jí mohou nabýt uzavřením manželství (ke kterému je rovněž třeba povolení od soudu). Shledá-li k tomu důvod, může soud také omezit svéprávnost fyzické osoby.

Podnikající fyzická osoba

Podnikání fyzických osob upravuje zákon o živnostenském podnikání. Fyzické osoby podnikají jako tzv. OSVČ – osoby samostatně výdělečně činné. Chce-li se fyzická osoba stát podnikatelem, musí si založit živnost. To je poměrně nenáročný a rychlý proces; v podstatě stačí jednou navštívit živnostenský úřad (ten se většinou nachází na obecním úřadu/úřadu městské části).

Na živnostenském úřadě pak stačí jen vyplnit několik formulářů a uhradit administrativní poplatek ve výši 1000 Kč. Na základě toho pak dojde k zápisu do živnostenského rejstříku fyzických osob.

U některých podnikatelských činností je ovšem postup trochu složitější. Je potřeba si zjistit, do které ze čtyř kategorií živnosti daná činnost spadá, neboť s některými z nich se pojí další požadavky. Živnosti se dělí na:

• ohlašovací (případně řemeslné) živnosti – u nich je zapotřebí prokázat odbornou způsobilost (vysokoškolským diplomem, výučním listem, maturitním vysvědčením) – spadá sem mj. instalatér, automechanik či pokrývač
• koncesované živnosti – pro ty je nutné získat tzv. koncesi (povolení, jež vydává živnostenský úřad) – koncesované živnosti jsou např. provozování cestovní kanceláře nebo prodej a výroba střeliva a zbraní
• vázané živnosti – k založení takových živností je třeba dodatečného osvědčení nebo oprávnění – patří sem kupříkladu zahrnuty poskytování masérských služeb anebo geologické práce
• volné živnosti – zde není živnostník povinen mít jakékoliv povolení. K zahájení provozu volné živnosti stačí pouze jedna návštěva živnostenského úřadu (viz výše). Sem patří např. ubytovací služby

Rozčlenění samostatných výdělečných činností do těchto čtyř skupin a živnostenský rejstřík jsou uvedeny v zákonu č. 455/1991 o živnostenském podnikání.

V případě, že si fyzická osoba již nepřeje podnikat, může svou živnost buďto zcela zrušit nebo pouze pozastavit. Těmto úkonům se dopodrobna věnují články přerušení živnosti a pozastavení živnosti.

TIP: Má-li podnikající fyzická osoba problém s vymožením peněz za dodané služby či zboží, může využít eskontní úvěr. Jedná se o speciální úvěr určený pro podnikatele, jehož podstatou je odkup směnky bankou.

Daň z příjmu fyzických osob

Všechny fyzické osoby s trvalým bydlištěm v České republice, které zaznamenaly příjem, mají povinnost platit daň z příjmu fyzických osob. Kolik je daň z příjmu fyzických osob? Jedním ze zásadních rozdílů mezi fyzickými a právnickými osobami je výše sazby daně z příjmu: u fyzických osob je to 15 %, zatímco u právnických osob
19 %.

Daní se různé druhy příjmů. Co všechno se daní a je rodičovský příspěvek příjem? Vedle příjmu ze zaměstnání a podnikání se daň vztahuje například i na příjmy z nájmu, příjmy z kapitálového majetku, výhry a ceny z některých her a soutěží anebo příjmy z příležitostných činností. Naopak tyto příjmy jsou od daně osvobozené:

• sociální dávky
• stipendia
• náhrady škody

Zaměstnanci se platbou daně z příjmu většinou nemusejí příliš zabývat, protože ji za ně zpravidla provádí zaměstnavatel srážkou ze mzdy. Existují však i případy, kdy je povinností zaměstnance podat daňové přiznání – zaměstnanec má takovou povinnost v těchto situacích:

• má-li více než jedno zaměstnání (DPP, DPČ)
• má-li na podnikatelských účtech úroky
• plynou mu příjmy z pronájmu
• plynou mu příjmy z kapitálového majetku
• obdržel dary (které nejsou osvobozeny od daně)
• prodal nemovitost

Na osoby samostatně výdělečně činné se vztahuje daň z příjmu tehdy, když jejich hrubý zisk za kalendářní rok přesáhne 15 000 Kč. V takovém případě musí také podat daňové přiznání. Jestliže jejich roční daňová povinnost přesáhne 30 000 Kč, mají také povinnost platit zálohy na daň z příjmu.

TIP: V tomto článku je uvedeno vše důležité, co je potřeba vědět o výpovědi z pracovního poměru.

Při výpočtu základu daně mají OSVČ možnost využít takzvaného výdajového paušálu. V praxi to znamená, že neuvedou své skutečné výdaje a místo toho je vypočítají jako procento z příjmů. Takto vypočítaný výdaj pak od příjmu odečtou a získají daňový základ. Výše výdajového paušálu se odvíjí od typu činnosti, kterou daný živnostník provozuje:

• 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč
• 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše do 1 200 000 Kč
• 30 % z příjmů z nájmu majetku; nejvýše do 600 000 Kč
• 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, nejvýše do 800 000 Kč

Osobám samostatně výdělečně činným se nově také nabízí možnost zaplatit tzv. jednotnou paušální daň (vztahuje se pouze na OSVČ, které nejsou plátci DPH a zároveň nezaznamenaly za kalendářní rok příjem vyšší než jeden milion korun).

Paušální daň za rok 2022 činní 71 928 Kč (5 994 Kč za měsíc) a je v ní kromě daně z příjmu zahrnuto také zdravotní a sociální pojištění. Plátcům paušální daně odpadá nárok na uplatnění daňových slev a nemohou si ani odčítat žádné položky ze základu daně.

V praxi se uplatnění jednotné daně vyplatí většinou spíše živnostníkům s vyššími příjmy (nad 500 tisíc korun ročně). V době publikování tohoto článku je možné přihlásit se k platbě jednotné paušální daně až na rok 2022.

Každý plátce daně z příjmu fyzických osob (který není plátcem jednotné paušální daně) má právo na uplatnění tzv. slevy na poplatníka. Jedná se o částku, kterou si může odečíst ze své daňové povinnosti. Její výše v roce 2022 činí 30 840 Kč na rok (2 570 Kč na měsíc).

Kromě slevy na poplatníka existují i některé další slevy, jež mohou někteří daňový poplatníci využít:

• sleva na dítě
• sleva na dítě ZTP/P
• sleva na manžela/manželku
• sleva na invaliditu
• sleva na poplatníka ZTP/P
• sleva na studenta
• sleva za umístění dítěte (školkovné)

Kompletní informace o všech daňových slevách jsou uvedeny na webových stránkách finanční správy.

Přiznání k dani fyzických osob

Povinností osob samostatně výdělečně činných a také některých zaměstnanců (splňují-li alespoň jednu z výše uvedených podmínek) je podat formulář přiznání k dani z příjmu finančních osob. Činí tak na příslušném finančním úřadu.

OSVČ jako vedlejší činnost, kteří využívají živnost jako přivýdělek k zaměstnání jsou také povinni podávat daňové přiznání.

Na základě daňového přiznání pak podavatel doplácí daň, kterou je povinen zaplatit. Může mu ovšem také vzniknout nárok na vrácení přeplatku. V takovém případě finanční správu o vrácení požádá v daňovém přiznání a ta má pak měsíční lhůtu (od podání přiznání) na to, aby jej zrealizovala.

Daňovou vrátku lze provádět pouze v případe, že daná částka přesahuje sto korun. Nicméně je možné zažádat o vrácení přeplatku kumulativně až za šestileté období.