Podnikání při zaměstnání – živnost jako přivýdělek

Podnikání při zaměstnání oslovuje čím dál více lidí. Otevírají se možnosti, jak člověk může podnikat pohodlně z domova, naplnit podnikatelské sny či si jen přijít na další peníze do rodinného rozpočtu.

Práce živnostenský list při zaměstnání není administrativně složitá, ačkoliv se to tak může na první pohled jevit. Člověk si musí založit živnost a dát si pozor, zda není v rozporu se zaměstnavatelem. Co je vhodná forma přivýdělku k práci? Kdy je práce na živnost vedlejší a kdy na živnost hlavní?

Práce živnostenský list při zaměstnání

I při zaměstnání je možná práce na živnost – většinou jako OSVČ na vedlejší činnost, což má výhodnější odvody než živnost hlavní. Človek však musí dodržet pravidla vůči zaměstnavateli.

Kdy je živnost „vedlejší“ při zaměstnání

• Pokud má člověk pracovní poměr, ze kterého za něj zaměstnavatel odvádí sociální a zdravotní pojištění, jeho živnost je z pohledu pojišťoven vedlejší činností.
• Příjem z podnikání není omezen – klidně je možné mít na živnosti vyšší zisk než mzdu, stále jde o vedlejší činnost (dokud trvá zaměstnání s příslušnými odvody).

Vedlejší OSVČ obecně znamená, že má osoba jiný zdroj příjmu, z něhož jsou odváděny odvody (zaměstnání, důchod, rodičovská, studium apod.).

Souhlas zaměstnavatele

Zákoník práce umožňuje podnikat při zaměstnání, ale u stejného oboru jako zaměstnavatel je nutný písemný souhlas. Pokud by totiž člověk podnikal bez souhlasu v konkurenční činnosti, může po něm zaměstnavatel požadovat pozastavení živnosti nebo ukončit pracovní poměr.

Zároveň je nutné pamatovat na to, že živnost při zaměstnání nesmí sloužit k zastírání běžného pracovního poměru u stejné firmy. Pokud by člověk pro svého zaměstnavatele vykonával stejnou práci na fakturu místo pracovní smlouvy, může se jednat o švarcsystém.

Daně – co se mění

Jakmile člověk podniká při zaměstnání, nemůže už využít roční zúčtování daně přes zaměstnavatele, ale musí podat vlastní daňové přiznání (příjmy ze zaměstnání § 6 + příjmy z podnikání § 7).

Daň z příjmů se počítá ze součtu příjmů, výdaje můžete u živnosti uplatnit paušálem (např. 60 % u volné živnosti) nebo skutečné. Paušální daň v režimu „jedna platba měsíčně“ není při běžném zaměstnání dostupná – u OSVČ s příjmy ze závislé činnosti se paušální daň standardně nesmí použít.

TIP: Jak je to u XTB se zdaněním dividend?

Zdravotní pojištění

Jako zaměstnanec má člověk zdravotní pojištění kryté z pracovního poměru; u vedlejší OSVČ nemusí platit minimální měsíční zálohy, pojištění doplatí zpětně podle skutečného zisku v ročním přehledu.

Po roce se podá přehled zdravotní pojišťovně, ta spočítá pojistné z reálného základu (příjmy – výdaje) a dotyčný buď doplatí, nebo mu vznikne přeplatek.

Sociální pojištění

U vedlejší OSVČ nemusí člověk dodržet minimální vyměřovací základ; sociální pojištění se řeší až podle skutečného zisku. Povinná účast na důchodovém pojištění a tedy povinnost platit sociální pojištění vzniká až při ročním zisku nad tzv. rozhodnou částku – pro rok 2026 se uvádí zhruba 117,5 tis. Kč.

V prvním roce podnikání typicky člověk neplatí žádné zálohy na sociální (ani zdravotní) – vše se vyúčtuje až v přehledech po skončení roku a zálohy se případně začnou platit až od dalšího roku.

Jak vyřídit živnostenský list

Pojem „živnostenský list“ se v praxi stále používá, formálně se však již vydává výpis ze živnostenského rejstříku, který nahrazuje dřívější papírový živnostenský list.

Pro možnost podnikat jako OSVČ (fyzická osoba – podnikatel) potřebuje člověk získat živnostenské oprávnění prostřednictvím ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi na živnostenském úřadě.

Základním krokem je podání Jednotného registračního formuláře (JRF), který zároveň slouží k registraci na finanční úřad, správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu.

Základní podmínky pro získání živnosti

Pro provozování ohlašovací živnosti jako fyzická osoba je třeba splňovat tyto všeobecné podmínky:

• Plnoletost, případně soudem přiznaná svéprávnost před dosažením 18 let.
• Plná svéprávnost, standardně prokazovaná občanským průkazem.
• Bezúhonnost – živnostenský úřad ji ověřuje z rejstříku trestů sám.

U právnických osob (např. s. r. o.) podmínky plní statutární orgán či odpovědný zástupce a povaha procesu se mírně liší, ale princip vzniku oprávnění je obdobný.

Druhy živností

Postup při vyřízení a povinné dokumenty závisí na typu živnosti podle živnostenského zákona:

• Volná živnost – odborná způsobilost se neprokazuje, zahrnuje 82 oborů činnosti.
• Řemeslná živnost – vyžaduje doložení odborné způsobilosti (např. výuční list, maturita).
• Vázaná živnost – odborná způsobilost je stanovena zvláštními právními předpisy.
• Koncesovaná živnost – vyžaduje navíc souhlas příslušného orgánu státní správy.

U volných živností je proces nejjednodušší – stačí splnit všeobecné podmínky a podat ohlášení, bez dalších příloh o odbornosti. Není se čemu divit, že je podnikateli také nejvyužívanější.

TIP: Pro získání živnostenského oprávnění lze některých případech absolvovat i rekvalifikační kurz.

Co si připravit před návštěvou úřadu / online podáním

K ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi standardně jsou třeba zejména tyto dokumenty:

• Platný občanský průkaz (doklad totožnosti).
• Vyplněný Jednotný registrační formulář (JRF) – lze vyplnit předem nebo na úřadě.
• Doklad o sídle podnikání (místo podnikání).
• Doklady o odborné způsobilosti pro řemeslné, vázané a koncesované živnosti.
• Doklad o zaplacení správního poplatku (pokud nelze platit přímo na místě).

U některých úřadů lze správní poplatek zaplatit kartou na místě, jinde hotově; při elektronickém podání se poplatek hradí bezhotovostně podle pokynů úřadu.

Jak vyplnit a podat Jednotný registrační formulář (JRF)

JRF je centrální formulář, kterým se:

• ohlašuje živnost na živnostenský úřad,
• přihlašuje k registraci k dani z příjmu fyzických osob a případně dalším daním,
• přihlašuje k sociálnímu a zdravotnímu pojištění jako OSVČ.

Formulář obsahuje zejména tyto části:

• identifikační údaje fyzické osoby,
• obchodní firma, pokud chce člověk podnikat pod obchodním jménem,
• místo podnikání (sídlo),
• předmět podnikání – formulace činnosti v souladu s přílohami živnostenského zákona,
• údaje o provozovnách,
• datum zahájení činnosti,
• volba případných zmocněnců, odpovědného zástupce apod.

K vyplnění je možné využít papírový formulář (PDF), který člověk vyplní, vytiskne a podá osobně nebo poštou, online formulář v Registru živnostenského podnikání (RŽP) s přihlášením přes Identitu občana (eObčanka, BankID, MojeID) nebo osobní vyplnění přímo na úřadě.

Správní poplatky za založení živnosti se liší dle způsobu podání:

Způsob podání	Poplatek při prvním vstupu do podnikání
Osobně na živnostenském úřadě	1 000 Kč
Elektronicky přes portál RŽP (datová schránka)	800 Kč
Poštou (JRF + ověřený podpis)	1 000 Kč

Správní poplatek za další ohlašovanou živnost (rozšíření předmětu podnikání) bývá nižší, typicky 500 Kč. Případné zrušení nebo přerušení živnosti je bezplatné.

Kdy vzniká živnostenské oprávnění

Právo provozovat živnost vzniká u ohlašovacích živností zpravidla dnem ohlášení, pokud jsou doloženy všechny potřebné doklady a ohlášení nemá vady. Pokud některé doklady chybí, úřad vyzve k doplnění a oprávnění stejně vzniká zpětně k datu ohlášení, jakmile jsou vady odstraněny.

Živnostenský úřad provede zápis do Registru živnostenského podnikání a obvykle do 5 pracovních dnů vydá výpis ze živnostenského rejstříku a přidělí IČO.

Tipy na přivýdělek k práci

Pokud člověk hledá cestu, jak vydělat peníze navíc nebo si připravit půdu pro budoucí kariéru, existuje mnoho cest, kterými se vydat. Zde je několik tipů pro podnikání při zaměstnání jako přivýdělek.

Práce z domova

V digitální éře je nejjednodušší formou podnikání z domova, které nevyžaduje vysoké vstupní investice. Lze se věnovat copywritingu, virtuální asistenci nebo online doučování.

Tato forma práce na na živnostenský list při zaměstnání je ideální v tom, že ji lze vykonávat v podstatě kdykoliv po večerech nebo o víkendech, aniž by člověk musel trávit čas dojížděním.

Služby a fyzická práce

Ten, koho nebaví sedět u počítače, může vsadit na řemeslo nebo služby. O kvalitního řemeslníka je nouze, takže kdo nemá nápady na podnikání, může zvážit tuto možnost.

Velmi populární otázkou na diskusních fórech je, jak začít podnikat v úklidu. Stačí si pořídit základní profesionální vybavení a zaměřit se na úklid domácností nebo kanceláří v okolí. Je to skvělý způsob, jak získat pravidelné zakázky a budovat si klientelu skrze osobní doporučení.

Pokud člověk ovládá cizí jazyky, zajímavou příležitostí je práce pro cizince nebo experty žijící v ČR. Lze se živit tlumočením na úřadech, asistovat při hledání bydlení nebo nabízet lekce cizího jazyka.

Začátek podnikání od nuly

Jak začít podnikat? Člověk by se neměl nechat odradit nedostatkem kapitálu. Začátek podnikání od nuly je možný, pokud vsadí na své dovednosti. Nejdůležitější je začít v malém měřítku, otestovat si zájem trhu a teprve s prvními vydělanými penězi investovat do dalšího rozvoje živnosti.

Většina přivýdělků k práci vyžaduje zmíněné živnostenské oprávnění. Pokud se rozhodne člověk rovnou pro založení s. r. o., nevyhne se povinnosti, jako je zápis do obchodního rejstříku, což sice zvyšuje vaši profesionalitu, ale přináší i více papírování.

Výhody a nevýhody práce na živnost

Práce na živnost představuje zásadní rozhodnutí, které přináší radikální proměnu v pojetí pracovní svobody i osobní odpovědnosti. Zatímco zaměstnanecký poměr nabízí sociální jistoty a fixní pracovní dobu, dráha OSVČ otevírá dveře k neomezenému profesnímu růstu a autonomii.

Pro mnohé je nejsilnějším lákadlem právě časová flexibilita; možnost určovat si vlastní tempo a vybírat si projekty, které dávají smysl, je v dnešní době vysoce ceněnou komoditou.

Tato nezávislost je však vykoupena nutností vysoké sebekázně, neboť bez přísného režimu se hranice mezi pracovním a osobním životem může velmi rychle rozplynout.

Ekonomická stránka věci hovoří často ve prospěch podnikání, a to zejména díky možnosti daňové optimalizace. Využití paušálních výdajů umožňuje efektivněji nakládat s příjmy ve srovnání se zdaněním práce u klasického pracovního poměru. To platí i v případě práce živnostenský list při zaměstnání.

Na druhou stranu se živnostník musí smířit s tím, že veškeré provozní náklady, od nákupu notebooku až po pronájem kanceláře, jdou přímo z jeho kapsy.

Absence placené dovolené a nemocenské pak znamená, že každá pauza v práci představuje přímý výpadek příjmů, což vyžaduje disciplinované vytváření finančních rezerv.

Neopomenutelným aspektem je administrativní a právní zátěž. Jako OSVČ se člověk stává svým vlastním účetním, daňovým poradcem i právníkem. Je nutné sledovat neustále se měnící legislativu, hlídat termíny odvodů na sociální a zdravotní pojištění a nést plnou odpovědnost za kvalitu odvedené práce.