Rodinné právo – zákon o rodině

Rodinné právo je součástí našeho právního systému. Zabývá se především úpravou práv a povinností jednotlivých členů rodiny, zejména mezi manžely, rodiči a dětmi. Čím konkrétně se zabývá zákon o rodině? A jaký je rozdíl mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím?

Rodinné právo se zabývá také manželským majetkovým právem, výživným, jinými formami péče o dítě či příbuzenstvím. Upravuje také práva a povinnosti dětí a osob, kteří jim nahrazují rodiče. V České republice máme hned několik pramenů rodinného práva. Která to jsou?

Zákon o rodině

Mezi základní prameny rodinného práva patří samozřejmě Ústava ČR a Listina základních práv a svobod. V Listině základních práv a svobod se jedná konkrétně o článek 32, který především zaručuje zvláštní ochranu dětí a mladistvých.

Dalším důležitým pramenem rodinného práva je zákon o rodině č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a také občanský zákoník. V prvním zmíněném jde o úpravu manželských a rodinných vztahů. V občanském zákoníku jde spíše o úpravu vztahů majetkových.

Zákon o rodině obsahuje úvod a čtyři části přičemž každá z nich se věnuje jiné oblasti. Část první se věnuje manželství. Jeho vzniku a zániku, vztahy mezi manželi a rozvodu. Část druhá vymezuje vztahy mezi rodiči a dětmi.

V této části je také specifikováno osvojení, poručnictví a opatrovnictví. Část třetí upravuje vše kolem výživného. Jak mezi manžely navzájem, tak povinnost rodičů a dětí. Poslední čtvrtá část již obsahuje pouze závěrečná ustanovení.

Registrované partnerství vs. manželství

Rozdíl mezi manželstvím vs. registrovaným partnerstvím spočívá hlavně v rozsahu práv a povinností. Manželství je základem rodinného práva a lze ho uzavřít na jakékoliv matrice. Zákon jej popisuje jako svazek muže a ženy, přičemž hlavním účelem manželství je založení rodiny.

Registrované partnerství je naproti tomu popisováno jako trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví. Nelze ho uzavřít jen tak kdekoliv, ale pouze na několika k tomu určených úřadech. V tomto případě nemluvíme o manželství, ale o partnerství.

Rozdíl mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím

I přes to, že se na první pohled zdá, že registrované partnerství vs. manželství je to totéž, je zde poměrně velké množství rozdílů. ve kterých se registrované partnerství od manželství liší. Jedním z nich je například to, že po uzavření registrovaného manželství nevzniká společné jmění manželů.

V případě registrovaného partnerství se jedná o podílové spoluvlastnictví. Při smrti jednoho z partnerů nemá druhý z nich nárok na vdovský důchod. Registrovaní partneři také nemůžou být pěstouny nebo si dítě osvojit.

Na druhou stranu je ukončení registrovaného partnerství mnohem jednodušší než v případě manželství. V případě dluhů si každý z partnerů zodpovídá za ně sám. Od druhého z partnerů nemůžou být vymáhány. Mají stejnou vyživovací povinnost jeden k druhému, a také nejsou žádná omezení v případě dědictví.

Registrované partnerství nenabízí stejná práva jako manželství.

Manželství

Manželství lze uzavřít občanským sňatkem, svatbou, na obecním úřadě, církevním sňatkem v kostele nebo v případě uzavírání sňatku v cizině, sňatkem před zastupitelským úřadem. Občanský zákoník upravuje kromě vzniku manželství také práva a povinnosti manželů.

Zákon říká, že manželé jsou si rovni. Mají stejná práva i stejné povinnosti. Jsou povinni být si věrni, navzájem se respektovat, podporovat, udržovat rodinu a společně se starat o děti. Oba mají právo vědět navzájem o svých příjmech a stávajících činnostech.

Manželství zaniká smrtí jednoho z manželů, prohlášením za mrtvého nebo rozvodem. Rozvodové řízení začíná podáním žádosti o rozvod jedním z manželů. V případě, že je manželství trvale a nenávratně rozvráceno, soud manželství za určitých podmínek rozvede.

První podmínkou je, že manželství trvalo nejméně jeden rok. Tuto skutečnost lze jednoduše prokázat. Další dvě podmínky již tak jednoduché nejsou. Manželé by spolu neměli žít ve společné domácnosti nejméně šest měsíců a druhý z manželů by se měl k rozvodu připojit.

Rozvod manželství

Kromě výše zmíněného musí manželé soudu předložit úředně ověřenou smlouvu o vypořádání majetku, smlouvu o vypořádání ohledně společného bydlení, případně vyživovací povinnosti. V případě nezletilých dětí musí manželé předložit také soudní rozhodnutí o poměru nezletilého dítěte na dobu po rozvodu.

Ve většině případů jsou manželství bez dětí rozvedena na jedno případně dvě stání. V případě, že jsou v manželství děti tomu tak již není. Počet stání u soudu se odvíjí především od toho, jak rychle jsou manželé schopni se mezi sebou domluvit.

Oba z manželů by se měli každopádně připravit na to, že rozvod bude vyžadovat také nemalé finance. Především na advokáty, kteří budou každého z manželů zastupovat. Čím déle bude rozvodové řízení trvat, tím větší náklady s ním budou spojené.

Na co má manželka nárok při rozvodu

Manželské majetkové právo je upraveno v občanském zákoníku. Společné jmění manželů, zkratkou SJM, vzniká uzavřením manželství. Pokud není mezi manžely domluveno jinak, patří do něj majetek nabytý jedním z manželů nebo oběma během manželství. Na co má manželka nárok při rozvodu?

Společné jmění manželů lze před manželstvím upravit smlouvou mezi manželi. Manželé se můžou domluvit na oddělených jměních, na rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění manželů. V takovém případě se při rozvodu vypořádání majetku řídí touto smlouvou.

V případě, že společné jmění manželů není nijak upraveno patří do něj majetek i dluhy získané jedním nebo oběma manželi během trvání manželství. Do společného jmění manželů patří také mzda každého z manželů. Tuto skutečnost spousta lidí neví.

Rozvod může být velmi stresující a negativní zkušeností.

Do společného jmění manželů nepatří:

  • věci sloužící osobní potřebě jednoho z manželů
  • to, co některý z manželů nabyl darem nebo zdědil
  • to, co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech
  • to, co nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví
  • to, co nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku

Pokud například jeden z manželů investoval do rekonstrukce domu či bytu svoje výhradní úspory, má nárok je při rozvodu požadovat zpátky. V případě, že se jedná o velký majetek nebo se manželé na vypořádání majetku nemůžou domluvit, je nejlepší právník na rodinné právo.

Plná moc k zastupování nezletilého dítěte

Právně jednat může pouze ten, kdo je k tomu plně způsobilý. V případě nezletilého dítěte jedná jeho jménem zákonný zástupce. Tím může být jeden z rodičů, oba rodiče nebo poručník. V českém právním systému existují výjimky, kdy rodiče své dítě zastupovat nemůžou. Jedná se o:

  • věci, které se týkají vzniku a zániku manželství dítěte
  • věci výkonu rodičovské odpovědnosti dítěte, které je samo rodičem
  • věci osobní povahy a věci spojené s osobností dítěte
  • podání žádosti o provedení interrupce u dívky starší 16-ti let
  • některé pracovní záležitosti
  • některá soudní řízení, kde má nezletilý plnou procesní způsobilost
  • situaci, kdy jsou zájmy dítěte v kolizi se zájmy rodičů
  • právní jednání ve vztahu ke jmění dítěte

Znamená to, že rodiče nemůžou své dítě zastupovat při soudním řízení, kde jsou účastníky oni i dítě. Tím je také řízení o svěření dítěte do péče. Po dobu, než je v tomto řízení rozhodnuto, je tedy dítě zastupováno kolizním opatrovníkem. Ten má plnou moc k zastupování nezletilého dítěte.

Svěření dítěte do péče práva a povinnosti

Za výchovu dítěte či jeho vzdělání odpovídají oba rodiče. Stejně tak by měli oba vykonávat své rodičovské povinnosti. Předtím než dojde k samotnému rozvodu je kromě vypořádání majetku také povinnost určit péči o děti. Soudu by měl být zaslán návrh na svěření dítěte do péče alespoň jedním z rodičů.

Na základě toho se začne soud zabývat daným návrhem a zjišťovat podrobnosti. Jak se píše v občanském zákoníku, postupuje se hlavně v souladu se zájmy dítěte. Soud může dítě svěřit do výhradní péče jednomu z rodičů, do střídavé péče nebo do péče společné. S tou musí ale oba rodiče souhlasit.

Pokud je to v nejlepším zájmu dítěte, může soud svěřit dítě do péče i jiné osobě než rodičům. Jedná se většinou o prarodiče či jiné rodinné příslušníky. V případě výhradní péče svěří soud dítě jednomu z rodičů. Druhý rodič na dítě platí výživné, má právo se s dítětem stýkat a má svá rodičovská práva.

Práva a povinnosti svěření péče o dítě jsou nedílnou součástí každého rozvodového řízení v případě, že v něm figuruje dítě či více dětí. Je to vlastně takový druhý krok po oficiálním podání žádosti o rozvod. Toto se netýká bezdětných párů.

Rodiče by měli brát při rozvodu maximální ohled na dítě.

Dítě v péči matky práva otce

To znamená, že i v případě, že je dítě v péči matky práva otce zůstávají zachována. Nároky otce na dítě jsou tedy oprávněné. Má povinnost na dítě platit výživné a má právo se s ním stýkat. Stejně tak má dítě právo být se svým otcem.

V případě, že soud rozhodne o střídavé péči, vykonává péči každý z rodičů po dobu, co je dítě u něj. Tento interval si můžou rodiče domluvit mezi sebou nebo může být nařízen soudem. Většinou se jedná o jeden nebo dva týdny. Rodiče můžou platit střídavě výživné nebo ho platit nemusí.

V tomto případě všechny výdaje během týdne či dvou hradí jeden z rodičů a další týden či dva druhý z rodičů. V případě společné péče žije dítě s oběma rodiči v jedné domácnosti nebo se dítě u rodičů střídá. Ve většině případů si, ale po rozvodu minimálně jeden z manželů hledá nový domov.

Není moc zvykem, aby manželé i po rozvodu zůstávali v jedné domácnosti. U společné péče neplatí ani jeden z rodičů výživné. Tento typ péče vyžaduje velkou dávku komunikace a porozumění obou rodičů. Je totiž velmi důležité, aby byli schopni se na všem domluvit. Nároky otce na dítě však nesmí být přehlíženy.

Advokát – rodinné právo

Rozvod je samozřejmě v mnoha případech velmi nepříjemnou záležitostí pro všechny zúčastněné strany. Ne vždy se dokážou manželé na všem bez problémů dohodnout. V obou případech je ale nutné, aby si každý z manželů našel advokáta rodinného práva, který každého z nich bude zastupovat.

Na internetu lze najít spoustu advokátů, kteří se specializují na rodinné právo. Nejlepší však je pokud má člověk někoho kolem sebe, kdo si již rozvodem prošel a může nějakého dostupného advokáta doporučit na základě osobní zkušenosti. Nejlepší právník na rodinné právo je ten, který je na doporučení.

Dostupný advokát

Je všeobecně známo, že advokáti rodinného práva si berou nemalé částky za svoje služby. V případě, že člověku neumožňuje finanční situace najít si nejlepší špičku v oboru, lze samozřejmě najít také finančně dostupného advokáta. Jeho pomoc nabízí také několik neziskových organizací.

V každém případě by měli mít oba z manželů na paměti, že spolu prožili také hezké období, a že z jejich lásky vzniklo dítě. Na děti, především ty mladšího školního věku, by měli brát rodiče při rozvodu obzvlášť ohled a ušetřit je zbytečných hádek a tahanic po soudech.

 Copyright © 2024 Tovarnik.cz. Všechna práva vyhrazena.

Made by Leoš Lang