Neobnovitelné zdroje energie – co to je, proč jsou problematické

Dnešní svět je z velké části závislý na neobnovitelných zdrojích, které pohánějí náš každodenní život. Tyto omezené zdroje, od fosilních paliv po nerosty a kovy, se staly páteří globální ekonomiky. Rostoucí obavy o jejich udržitelnost a dopady na životní prostředí, které způsobují, však vyžadují hlubší pochopení důsledků spojených s jejich těžbou a spotřebou. 

Neobnovitelnými zdroji energie nazýváme takové zdroje, které nejsou nevyčerpatelné. Setkáme se také s jejich označením „klasické zdroje energie“. Oproti tomu obnovitelné zdroje energie se obnovují stále a lze je tedy také stále využívat.

Charakteristickým znakem neobnovitelných zdrojů je, že se rychleji spotřebovávají, než obnovují. Znamená to, že v budoucnosti se vyčerpají úplně. S tím je nutné počítat. Na celé planěte by se měli lidé stále více soustředit na obnovitelné zdroje energie (alternativní zdroje energie), kterých je možné využívat neustále.

Nelze zatím přesně odhadnout, kdy budou neobnovitelné zdroje energie vyčerpané. Do určité míry to záleží na tom, jak efektivně těchto zdrojů bude lidstvo využívat a zda se v budoucnu více zaměří na obnovitelné zdroje energie.

Neobnovitelné zdroje energie jsou důležité především pro průmysl. Právě díky těmto zdrojům a procesům jejich zpracováním, vzniká elektřina. Mají však negativní dopad na životní prostředí, a to kvůli jejich těžení (v případě fosilních paliv), ale i při využívání. Znečišťují ovzduší, ale i vodstvo a přispívají ke skleníkovému efektu.

Co řadíme mezi neobnovitelné zdroje?

Neobnovitelné zdroje jsou takové, které jsou ve své podstatě omezené a které se neobnovují prostřednictvím přírodních cyklů nebo lidského zásahu. 

Mezi neobnovitelné zdroje energie patří:

  • fosilní paliva: uhlí, ropa a zemní plyn
  • rašelina
  • jaderná energie
  • minerály a kovy: zlato a titan

Tyto zdroje vznikaly miliony let v důsledku geologických procesů, a proto jsou považovány za konečné zásoby

Vyčerpávání těchto zdrojů se urychluje v důsledku vysoké úrovně výroby a spotřeby, kterou lidé potřebují k udržení svého životního stylu. Z tohoto důvodu se o neobnovitelných zdrojích často říká, že jsou v lidském časovém měřítku neobnovitelné – mohou být doplněny pouze v průběhu milionů let

Problém neobnovitelných zdrojů spočívá v tom, že jakmile jsou jednou vytěženy ze země, nelze je nahradit. To vede ke znečištění a dalším ekologickým škodám, protože se často používají k výrobě energie

Spalováním fosilních paliv se do atmosféry uvolňuje oxid uhličitý, který významně přispívá ke změně klimatu. Kromě toho se mnoho kovů a minerálů, které se těží ze země, vyrábí způsobem, při němž vznikají nebezpečné vedlejší produkty, které mohou představovat významné zdravotní riziko pro lidi a volně žijící zvířata. 

Vlády a občané musí podniknout kroky ke snížení spotřeby neobnovitelných zdrojů a hledat alternativy tam, kde je to možné. To zahrnuje podporu obnovitelných zdrojů energie, jako je solární, větrná a vodní energie, snížení emisí skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek a vymezení chráněných oblastí pro těžbu a další činnosti, které využívají neobnovitelné zdroje. 

Kromě toho mohou spotřebitelé vyhledávat udržitelnější výrobky, které jsou vyrobeny z recyklovaných nebo obnovitelných zdrojů, abychom minimalizovali dopad naší spotřeby.

Fosilní paliva

Fosilní paliva představují nerostné suroviny, které vznikly z odumřelých rostlin i živočichů bez působení vzduchu. Fosilní paliva jsou nenávratná, a proto spadají do neobnovitelných zdrojů energie.

Základními fosilními palivy jsou uhlí, ropa a zemní plyn. V současné době je snaha dávat přednost z neobnovitelných zdrojů spíše jaderné energii před fosilním palivem. Je to z ekologických, ale i ekonomických důvodů.

Černé uhlí je nejkvalitnější a má nejvyšší výhřevnost.

Uhlí

Uhlí je černý nebo hnědočerný typ sedimentární horniny, která vzniká ze zbytků rostlinného materiálu. Skládá se především z uhlíku a různých dalších prvků včetně kyslíku, dusíku, vodíku, síry a někdy i stopových minerálů. Uhlí se řadí mezi fosilní paliva a je neobnovitelným zdrojem energie.

Uhlí se používá především k výrobě energie a elektřiny. Spalováním uhlí se vytváří teplo, které se pak dále používá k výrobě elektřiny. 

Uhlí se nachází v ložiscích sedimentárních hornin. Tyto sedimenty se následně těží a zpracovávají, aby se odstranily nečistoty, a poté se uhlí třídí na různé druhy podle tvrdosti a energetického obsahu. 

Nejběžnějším typem uhlí je černé uhlí, což je relativně měkké uhlí s vyšším obsahem energie. Černé uhlí je častým používaným typem uhlí pro výrobu elektrické energie a používá se také pro různé průmyslové aplikace. Kromě toho se v některých oblastech vyskytují další druhy uhlí, a to hnědé uhlí a antracit.

Uhlí se jako zdroj energie používá již po staletí a stalo se základním kamenem moderního průmyslu. Přestože zůstává i nadále důležitým zdrojem energie, jeho využívání je kontroverzní záležitostí kvůli jeho negativním dopadům na životní prostředí

Spalování uhlí způsobuje znečišťování ovzduší, například emisemi oxidu uhličitého, rtuti, oxidu siřičitého a oxidů dusíku. Kromě toho může mít těžba uhlí negativní dopad na místní půdu a vodní zdroje i na zdraví místních obyvatel. V důsledku toho se mnoho zemí a společností zavázalo k přechodu od používání uhlí k méně znečišťujícím zdrojům energie. Na druhou stranu ne u všech zemí je přechod z uhlí na jiné zdroje energie, viz např. Česká republika.

Ropa

Ropa je tekutou viskózní horninou, která se vytvořila rozkladem drobných mořských živočichů a rostlin. Má hnědou až nazelenalou barvu a je tvořena směsí uhlovodíků

Nejčastěji se vyskytuje v oblasti kontinentálních šelfů. Ropa tvoří základ petrochemického průmyslu.

Ropa se dále zpracovává a má velké využití. Nejvíce ropy se těží v:

  • Rusku
  • Saudské Arábii
  • USA
  • Mexiku

V České republice se těží ropa na jižní Moravě. Těžba ropy a její zpracování mají negativní vliv na životní prostředí. Nejhorší jsou havárie tankerů s následným únikem ropy do moře.

Lehká ropa (s nejnižším bodem varu) se skládá převážně z methanu, ethanu, propanu a butanu a používá se jako palivo nebo k výrobě jiných chemikálií

Střední destiláty jsou většinou petrolej, topné oleje a motorová nafta a ty se obvykle spalují jako palivo nebo se používají k výrobě složitějších látek, jako jsou mazací oleje a vosky

Mezi těžké frakce patří olej používaný k vytápění a topný olej. Asfalt je hustá, viskózní forma ropy, která může být pevná, polopevná nebo kapalná. 

Zemní plyn

Zemní plyn se nejčastěji těží v místě těžby ropy. Je více teorií toho, jak zemí plyn vznikal. Jde o přírodní bezbarvý hořlavý plyn, jehož hlavní složkou je metan. Nemá vůni ani chuť. Při zpracování je o pach obohacován, aby mohl být zaznamenán jeho případný unik.

Zemní plyn je využíván jako zdroj energie, ale své uplatnění má i v chemickém a palivovém průmyslu. Jeho význam roste díky četným výhodám, které má. Využívá se i zkapalněný či stlačený zemní plyn.

Rašelina

Rašelina je nahromaděná částečně rozpadlá vegetace složená především z mechů nebo jiných kyselomilných rostlin. Obvykle se vyskytuje v mokřadech, kde sice často vzniká v důsledku lidské činnosti, ale její vznik je nejčastější v oblastech s vysokou hladinou spodní vody. 

I rašelinu po jejím usušení řadíme mezi fosilní paliva. Má přes polovinu spalitelných látek. Rašelina je významná především v zemích, ve kterých jsou menší možnosti pro využití jiných paliv.

Jaderná energie

Vznik elektřiny probíhá na základě štěpení jader uranu a v posledních letech je jaderná energie upřednostňovaná před fosilními palivy. Jejich hlavní výhodou je, že řeší reprodukci energie, má nízké náklady, stabilitu dodávek a dochází k minimálním emisím skleníkových plynů.

I výroba jaderné energie má však své nevýhody. Je třeba zajistit ukládání jaderného odpadu a musí se neustále dbát na bezpečnost. Případná havárie by způsobila mnohé škody. Zabezpečení jaderných elektráren se však neustále zlepšuje. Také těžba uranu může být v blízké budoucnosti problém, protože jakmile se uran vyčerpá, bude se muset v jaderné energetice přejít na jiný zdroj energie.

Závislost na neobnovitelných zdrojích je problém

Pokračující závislost na neobnovitelných zdrojích představuje významný problém pro naše životní prostředí, zdraví a hospodářství. Vyčerpání těchto zdrojů spolu s jejich škodlivým dopadem na životní prostředí vyžaduje naléhavý přechod na obnovitelné a udržitelné alternativy

Vlády, průmyslová odvětví i jednotlivci musí spolupracovat na podpoře čistých zdrojů energie a investovat do nich, aby zajistili udržitelnější budoucnost pro příští generace.

 Copyright © 2024 Tovarnik.cz. Všechna práva vyhrazena.

Made by Leoš Lang