Obálka s červeným pruhem

V případě, kdy člověk najde ve schránce obálku s barevným pruhem, velmi pravděpodobně bude překvapený a nebude si jistý, co přesně v obálce bude. Jediné jisté je, že se jedná o důležitý obsah. Jaké barevné pruhy obálka může mít a co jednotlivé barvy znamenají?

Existuje celkem 5 druhů obálek s barevným pruhem – červeným, zeleným, modrým, fialovým a žlutým. Velmi často mají lidé tyto obálky spojené s negativním pocitem, avšak ne vždy to tak musí být. Tuto korespondenci ve většině případů využívá státní správa a dle barev rozlišuje důležitost obsahu obálek. Tyto obálky jsou rozesílány přes Českou poštu, a proto je důležité vědět, kdy chodí pošťačka.

Dopisy s barevným pruhem jsou speciálním typem psaní, se kterými je spojena doručenka. Tato doručenka má za úkol informovat odesílatele o tom, že si příjemce obálku převzal a kdy přesně k  této události došlo.

Tyto dopisy s barevným pruhem ovšem může dokonce využít i každý člověk. Jsou volně prodejné na všech poštách. Odesílatel tím tak zvýší šanci na její doručení v případě, kdy se jedná o něco důležitého. Jejich odeslání je o něco složitější, než odeslání klasické obálky.

Velmi často jsou obálky s červeným pruhem odeslané od Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ).

Obálka s červeným pruhem

Jedná se o nejdůležitější obálku, což značí i její červená barva. Není proto divu, že jakmile jí člověk najde ve schránce, nemá z ní dobrý pocit a naopak jsou jeho pocity spíše vyděšené. Obálka s červeným pruhem je úřední dopis, kterému je nutné věnovat více pozornosti. Obsah psaní je opravdu podstatný a nezanedbatelný.

Velmi často se jedná o předvolání k podání vysvětlení na policii, informace o vzniklém závazku, nebo jiné upozornění správy sociálního zabezpečení. Tato obálka může být dodána do ruky pouze adresátovi. Ani při udělení plné moci není možné, aby obálku s červeným pruhem za adresáta převzal někdo jiný.

Adresát při převzetí podepisuje dodejku, která je odeslána zpět k odesílateli a ten tak získá jistotu, že obálka s červeným pruhem byla doručena. Dopis do vlastních rukou se předává bez výjimky.

Znamená to tedy, že obálka s červeným pruhem OSSZ nejčastěji chodí s upozorněním na vzniklý problém.

OSSZ primárně kontroluje vznik a zánik pojistného poměru, plnění povinností zaměstnavatelů při provádení němocenského a důchodového pojištění a samozřejmě i kontroluje výše odvodů pojistného plnění.

Dodejka je kus úředního papíru, který je též označován jako doručenka a jeho úkolem je oznámení odesílateli dopisu, že jeho dopis byl převzný. Často obsahuje i informace o osobních údajích příjemce a také konkrétní čas doručení.

Dopis s červeným pruhem je jednou z pěti možností, jak lze dopis barevně označit.

Obálka se zeleným pruhem

Další obálka, která může být člověk doručována, je obálka se zeleným pruhem. Tento zelený pruh využívá veřejná správa. Proto se velmi často může jednat o dopis se soudní výzvou na předvolání k soudnímu jednání, nařízení exekuce, nebo platební rozkaz. Zelený pruh na obálce nemusí tedy nutně znamenat nějaký velký problém.

Další možností je, že obálku poslala Policie ČR či katastrální úřad. Jedná se ve většině případů o upozornění na nedoplatek za koncesionářské poplatky. Tyto poplatky slouží k uhrazení za provoz České televize a Českého rozhlasu.

V případě, že se člověk rozhodne, že nechce převzít obálku se zeleným pruhem, tak celkem narazí. Protože v tomto případě jakmile obálka se zeleným pruhem není doručená, bude vhozená do schránky a od 11. dne je považována za doručenou. U obálky se zeleným pruhem tedy neexistuje možnost, že by nebyla doručená.

Obálka s modrým pruhem

Dalším typem obálky s barevným pruhem je obálka s modrým pruhem, u které se člověk nemusí strachovat, pokud ji najde ve své schránce. Obálka s modrým pruhem má oznamovací charakter. Jedná se většinou o oznámení takové události, u které je nutné, aby bylo potvrzení, že došlo k její převzetí.

Dopisy s modrým pruhem velmi často využívají orgány veřejné správy – obecní, katastrální, finanční a živnostenské úřady, dále také školy, soudy a ministerstva.

V případě obálky s modrým pruhem může adresát zmocnit pověřenou osobu, která za něj dopis převezme. Což je velký rozdíl oproti obálce s červeným pruhem, kde toto nelze. Proto dopis s modrým pruhem často převezme manžel/manželka, plnoleté dítě, nebo například soused. I v tomto případě se podepisuje dodejka.

Obálka s fialovým pruhem

Tato obálka je speciální v tom, že ji používá pouze služba dluhového inkasa obyvatelstva (zkráceně DINO). Jedná se o dopis, který se posílá do vlastních rukou jako upozornění, že má daná osoba dluh u nějaké firmy. V tomto dopise jsou potřebné údaje jak o adresátovi, tak i o věřiteli dluhu a také zde bude napsaná konkrétní částka, kterou člověk dluží.

Obálka s fialovým pruhem je vždy zasílána Českou poštou, ale věřitelem může být kdokoliv. V případě obdržení obálky s informací o dluhu, může být tento dluh uhrazený přímo na poště. Je také možnost si domluvit splátkový kalendář.

Za využití služby dluhového inkasa obyvatelstva, musí dlužník také zaplatit speciální poplatek, jehož výše záleží na výši dluhu. Úhrada dluhu přes službu DINO je však i tak výhodnější než řešení dluhu přes exekutora.

Obálka se žlutým pruhem

Posledním typem obálky s barevným pruhem je obálka se žlutým. Tato obálka slouží k zasílání přístupových údajů do informačního systému datové schránky pro právnické osoby, které jsou zapsané v obchodním rejstříku.

Proto adresáta téměř nikdy tato obálka nepřekvapí a už vůbec ho nevyděsí. Tuto obálku zpravidla očekává.

Kdy chodí pošťačka

Všechny obálky jsou doručovány přes Českou poštu. Proto může některé lidi zajímat, kdy chodí pošťačka. Zpravidla se to liší dle místa bydliště. Je logické, že pošta nezvládne po celé České republice doručovat ve stejnou dobu.

Pošta chodí každý pracovní den a to jednou denně. Do budoucna je možné, že Česká pošta z důvodu nestíhání doručování dopisů a zásilek omezí doručování některých zásilek.

Česká pošta zpravidla doručí důležité, primární psaní (což beze sporudopisy s barevným pruhem jsou) do druhého dne od podání. Obyčejné psaní je ve většině případech doručeno do dvou dnů.

Řešení formálních záležitostí většinou nebývá příjemné, přesto vyhýbání obálce s pruhem nemá smysl.

Úřední dopis – dopis do vlastních rukou

V případě, kdy člověku přijde důležitý dopis, dost často je nutné, aby se k němu vyjádřil. V některých případech to stačí po telefonu, v jiných je nutné se dostavit k soudu, sehnat si advokáta či je nutné odepsat. V případě odepsání je nutné napsat řádný úřední dopis.

Napsat formální úřední dopis se již učí na některých základních školách, nebo alespoň na středních. Přesto nikdy není na škodu si některé záležitosti opakovat. Ze zákona není dána přesná podoba, jak má úřední dopis vypadat. Přesto je nutné zachovat jisté formality.

Formální dopis musí obsahovat adresu odesílatele, adresu příjemce, datum a místa (kde a kde byl dopis sepsán), účel dopisu (např.: Věc: Žádost o změnu údajů v registru vozidel), aby bylo na první pohled patrné, čeho se úřední dopis týká. Dále se pokračuje oslovením a samotným textem, ve které je podrobněji popsaná věc. Neměl by chyběn ani pozdrav na rozloučenou (např. „s pozdravem“) a podpis.

Při psaní jakéhokoliv dopisu platí, že je nutné si dávat pozor na gramatiku a typografická pravidla. U formálních písemností to platí dvojnásob. Je proto dobré vědět, jak správně nadepsat obálku.

I úřední dopis je velmi často odesílaný do vlastních rukou. Ovšem v případě, že si člověk zvolí zmocněnce, může za něj dopis převzít. Zmocněnec je ten, kdo je za adresáta oprávněný na poště psaní a zásilky vyzvedávat. Naopak zmocnitel je ten, kdo k přebírání dopisů a zásilek za svojí osobu někoho zmocňuje. Dává souhlas k vyzvedávání své pošty třetí osobě.

Doručení fikcí

V některých případech člověk ví, že ho může v brzké době čekat řešení nepříjemné situace a vlastně je seznámený s tím, že mu do jeho vlastních rukou v nejbližších dnech přijde obálka s barevným pruhem. Někteří lidé se snaží vyhnout doručení. Většinou přesně vědí, kdy chodí pošťačka, a tak ji několikrát ignorují a ani po upomínce ve schránce, že si mají na poštu dojít něco převzít, tak nevykonají a podobně.

Může samozřejmě dojít k tomu, že adresát opravdu nebyl doma. Mohl být na dlouhé dovolené, nebo například v nemocnici. U právnických osob může nastat situace, že obálka byla doručena na adresu jejich sídla, kde fakticky nikdo nesídlí a nebyl tam nikdo, kdo by obálku mohl převzat.

V takovém případě se může jednat o tzv. doručení fikcí. Jedná se o situaci, kdy se člověk reálně s doporučenou obálkou nemusel setkat. Došlo k předpokladu, že je pošta doručená.

V případě, že adresát nebyl zastižen doma, je jeho pošta uložena a dostane o tom písemné vyrozumění, aby si do lhůty deseti dnů zásilku vyzvedl. Fikce doručení se začíná počítat podle správního řádu den následující po upozornění adresáta a nastává den desátý. Doručeno fikcí zkrátka znamená, že se na obálku nahlíží jako by byla doručená.

V některých případech se proti tomuto doručení dá bránit. Pokud je člověk dlouhodobě v nemocnici, tak ideálně po poradě s advokátem může toto doručení napadnout.

 Copyright © 2024 Tovarnik.cz. Všechna práva vyhrazena.

Made by Leoš Lang