Mimořádná okamžitá pomoc

Lidem v České republice vzniká při splněných určitých podmínek nárok na různé sociální dávky. Jednou z nich je i mimořádná okamžitá pomoc. Co je to za dávku a kdy ji lze využít?

Mimořádná okamžitá pomoc představuje sociální dávku v situaci nepříznivého a mimořádného charakteru. Jde o jednorázovou dávku. V mnoha případech bývá vyplacena formou přímé úhrady výdaje, na který je sociální dávka žádána.

Mimořádná okamžitá pomoc by měla být vyplacena co nejdříve. Nelze ji však nárokovat. To znamená, že správní úřad sám rozhodne, zdali mimořádná okamžitá pomoc žadateli náleží. Výše dávky se liší podle toho, o jakou konkrétní pomoc se jedná. 

Nárok na dávku vznikne tehdy, pokud je daný člověk příslušným úřadem práce uznán za osobu v hmotné nouzi. 

Kdo má nárok na mimořádnou okamžitou pomoc

V zákoně je uvedeno šest situací, při kterých dotyčnému vznikne nárok na mimořádnou okamžitou pomoc. Ve výjimečných případech lze dávku poskytnout opakovaně. 

Mezi základních šest situací patří:

• hrozící újma na zdraví
• vážná mimořádná událost
• chybějící finanční prostředky na úhradu nezbytných nákladů
• chybějící finanční prostředky na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou předmětů dlouhodobé potřeby
• chybějící finanční prostředky k uhrazení nákladů vzniklých v souvislosti se vzděláním nezaopatřených dětí
• pomoc pro osoby ohrožené sociálním vyloučením

Mimořádná okamžitá pomoc je poté vyplacena v tom kalendářním měsíci, kdy došlo k neočekávané situaci, zároveň však musí být v tom samém měsíci vyplněna i žádost o finanční pomoc. 

Není vždy stoprocentní, že každý, kdo o mimořádnou okamžitou pomoc žádá, ji automaticky dostane. Vždy se jedná o zhodnocení více faktorů, jako je příjmová, sociální a majetková situace žadatele a odůvodnění žádosti o finanční pomoc. 

Hrozící újma na zdraví

Újma na zdraví hrozí kvůli nedostatku finančních prostředků. Zároveň jde o jedince, který nesplňuje podmínky pro opakované dávky v hmotné nouzi. 

Mimořádnou okamžitou pomoc lze poskytnout do částky dosahující existenčního minima, v případě nezaopatřených dětí se částka mění dle věku dítěte. 

Vážná mimořádná událost

Do vážné mimořádné události patří živelné pohromy, jako je povodeň, vichřice, zemětřesení, tornádo apod.), dále požár nebo ekologická či průmyslová havárie. 

Mimořádná okamžitá pomoc se poskytuje osobám, které nedokážou nepříznivou událost překonat vlastními silami, přišli např. o střechu nad hlavou apod. 

Finanční pomoc by měla být poskytnuta na překonání přechodné doby, aby byly zajištěny základní životní potřeby, než dostanou lidé peníze např. z pojišťovny.

Maximální výše této sociální dávky činí patnáctinásobek životního minima jedince. 

Chybějící finanční prostředky na úhradu nezbytných nákladů

Finanční pomoc je v tomto případě poskytnuta osobě, která nemá dostatečné finanční prostředky k úhradě správního poplatku při: 

• ztrátě osobních dokladů
• vydání duplikátu rodného listu
• vydání dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání
• úhradě jízdného v případě ztráty peněžních prostředků
• úhradě noclehu

Mimořádná pomoc mohou uplatnit i lidé bez domova v zimním období, nebo osoby, které se stěhují a potřebují překonat přechodné období. 

Chybějící finanční prostředky na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou předmětů dlouhodobé potřeby

Mimořádná okamžitá pomoc je v tomto případě poskytována osobám, kterým chybí finanční prostředky na nákup nebo opravu nezbytných předmětů základní dlouhodobé potřeby. 

Mezi takové předměty patří např. pračka, lednice, postel, sporák apod., bez kterých je bydlení značně omezené. 

Při řešení tohoto bodu mimořádné okamžité pomoci se však posuzuje také to, zdali nelze daný předmět opravit, zda je opravdu k bydlení nepostradatelný a zda tedy může nebo nemůže daná domácnost bez daného předmětu fungovat.  

Pokud si musí daná osoba nový předmět koupit, jsou poskytnuty peníze na tu nejlevnější variantu a zároveň se zjišťuje, zda není možné daný předmět sehnat jiným způsobem (charita, bazar apod.). 

Součet poskytnutých dávek nesmí překročit desetinásobek životního minima za jeden kalendářní rok. 

Chybějící finanční prostředky k uhrazení nákladů vzniklých v souvislosti se vzděláním nezaopatřených dětí

Mimořádná finanční pomoc je poskytována osobám, které nemají dostatečné finanční prostředky na vzdělání a zájmovou činnost nezaopatřených dětí. 

Jedná se např. o: 

• školní pomůcky
• účast dítěte na škole v přírodě
• účast dítěte na lyžařském výcviku
• účast dítěte na kroužcích 

V tomto případě se zároveň posuzuje, zda musí dítě dané kroužky navštěvovat, popř. zda neexistuje v místě bydliště jiný kroužek, který by byl méně finančně náročný. 

Dále se hodnotí, zdali škola nemůže nějakým způsobem přispět na lyžařský výcvik, popř. školu v přírodě nebo, zdali nelze peníze získat z neziskového sektoru. 

Finanční pomoc nesmí překročit desetinásobek životního minima jednotlivce za jeden kalendářní rok a žádá o nic vždy zákonný zástupce dítěte.

Pomoc pro osoby ohrožené sociálním vyloučením

Mimořádná okamžitá pomoc je v tomto případě určena pro osoby, která byly např.  propuštěny z výkonu vazby či z výkonu trestu odnětí svobody, nemají finanční prostředky a hrozí jim sociální vyloučení. 

Dále se tato dávka poskytuje osobám po ukončení léčby závislostí, po propuštění ze školského zařízení pro výkonu ústavní či ochranné výchovy atd. 

Dávka nesmí překročit čtyřnásobek životního minima v jednom kalendářním roce, lze však tuto dávku vyplácet i vícekrát v jednom měsíci, pokud je to tak posouzeno. 

Jak žádat o mimořádnou okamžitou pomoc

Splňuje-li člověk nároky na udělení mimořádné okamžité pomoci, je nutné vyplnit příslušný formulář. 

Formulář se podává se na úřadu práce podle místa trvalého bydliště. Předkládají se i další doklady dle situace, pro kterou dotyčný žádá mimořádnou okamžitou pomoc. 

Formulář lze vyplnit i elektronicky a zaslat na příslušný úřad práce pomocí IDENTITY OBČANA, kde si lze vybrat z: 

• Bankovní identity
• eObčanky
• NIA ID
• mobilního klíče eGovernmentu

Tuto sociální dávku si nelze nárokovat. Pokud však bude dotyčnému zamítnuta, má možnost se odvolat. V tomto případě žádost posuzuje krajský úřad.

Nárok na mimořádnou okamžitou pomoc se posuzuje na základě šetření v domácnosti, kde pracovník úřadu mapuje sociální situaci a tím i potřebnost dávky.

Další sociální dávky v České republice

Česká republika poskytuje svým občanům řadu sociálních dávek. V podstatě za každé situace, do které se člověk může během života dostat, lze od státu dostávat nějakou finanční pomoc. 

Systém sociálního zabezpečení zahrnuje:

• mateřskou a otcovskou dovolenou
• rodičovskou dovolenou
• přídavky na děti
• důchodový systém
• dávky v nezaměstnanosti
• dávky pro osoby se zdravotním postižením
• dávky zdravotní a sociální péče
• podporu bydlení

Mateřská a otcovská dovolená je v České republice poskytována mužům i ženám a je vyplácena ve výši 70 % průměrné mzdy zaměstnance. Mateřská dovolená začíná 6 – 8 týdnů před porodem a trvá 6 měsíců. 

Následuje rodičovská dovolená, kterou lze v současné době čerpat až do 4 let věku dítěte a rodiče mají k dispozici balíček 300 000 Kč, který si libovolně do uvedených let rozdělí. 

Přídavek na dítě je poskytován rodičům dětí od 0 do 26 let. Jedná se o příspěvek pro rodiny s nižšími příjmy, který je poskytován ve 3 výších v závislosti na věku dítěte a příjmu rodiny. 

Důchodový systém v České republice je založen na příspěvcích zaměstnavatelů a zaměstnanců. Tzn., že všichni pracující přispívají do důchodového balíčku a financují tak osoby v důchodovém věku. Jelikož ale v České republice výrazně stárne populace, může se stát, že např. v roce 2050 již na důchody nebude. 

Do důchodového systému spadají i ty osoby, které nemohou vykonávat zaměstnání z důvodu úrazu nebo nemoci a pobírají tzv. invalidní důchod. 

Podpory v nezaměstnanosti jsou poskytovány těm, kteří jsou bez vlastního zavinění bez práce. Vyplacená částka závisí na historii zaměstnání dané osoby a na tom, jak dlouho je bez práce. Délka pobírání podpory v nezaměstnanosti se liší podle věku žadatele. 

Podpora bydlení je k dispozici osobám s nízkými příjmy. Jedná se o podporu jak ve vlastním, tak v nájemním bydlení, pokud náklady na bydlení přesáhnou 30 % čistého příjmu rodiny.