Mentor – kdo to je, definice a význam mentoringu

Postava mentora je známá již od dob Sokrata, Platóna a Aristotela. V současnosti se však více hovoří o významu mentoringu ve spojení s osobním rozvojem a kariérou. Rada „najděte si mentora“ je klíčovou radou úspěšných podnikatelů po celém světě. Ale kdo je to mentor a co lze od něj očekávat?

Znalosti, rady a zdroje, které mentor sdílí, závisí na formátu a cílech konkrétního mentorského vztahu. Může to být o vlastní kariérní cestě, ale i o tom, jak poskytovat poradenství, motivaci, emocionální podporu či vzor. Mentor může pomáhat s průzkumem kariéry, stanovením cílů, rozvojem kontaktů a identifikací zdrojů.

Mentor

Mentor je osoba, která intenzivně podporuje a vede svého „mentee„, svého chráněnce. Jedná se o zkušeného člověka, které předává své znalosti, zkušenosti a moudrost méně zkušenému člověku a zároveň neustále pracuje na svých mentorských dovednostech. Mentor by měl mít vždy na paměti nejlepší zájmy svého mentee a přizpůsobit svůj styl mentoringu jeho potřebám.

„Mentor je někdo, kdo ve vás vidí více talentu a schopností, než vidíte vy sami, a pomáhá vám je z vás dostat.“

Bob Proctor

Vlastnosti dobrého mentora

Dobrý mentor je někdo, kdo vám neříká, co máte dělat, ale vede vás k tomu, abyste na to přišli sami. Mezi vlastnosti dobrého mentora patří:

  • být dobrým posluchačem
  • kladení dobrých otázek
  • projevování empatie
  • povzbuzování a podpora
  • sebereflexe
  • slušné a osobní vystupování
  • poskytování konstruktivní a upřímné zpětné vazby

Podstatou mentorství je být důvěryhodným poradcem. Dobrý mentor je k dispozici, podporuje svého chráněnce a radí mu, kdykoliv potřebuje. A to vše způsobem, který mu dává smysl.

Kdo není mentor

V prvé řadě mentor není terapeut. Často lidé u mentora hledají více, než jim může nabídnout. Ano, může poskytnout neocenitelnou podporu a poradenství, a to i včetně témat duševního zdraví, není však terapeutem.

Mentor také není kouč. Často jsou tyto termíny zaměňovány. Kariérové koučování je obecně krátkodobý placený vztah, kde kouč využívá různé kreativní strategie, aby pomohl klientovi k osobnímu nebo profesní mu rozvoji.

Mentor není terapeut. I přesto ale dokáže citlivě a srozumitelně motivovat a povzbudit svého chráněnce.

Mentoring – definice

Mentoring lze definovat jako způsob, kterým se předávají a rozvíjí odborné a manažerské dovednosti. Jedná se o profesionální komunikaci založenou na vztahu dvou osobu – mentora a jeho svěřence „mentee“. Mentor svého svěřence provádí určitou situací, napomáhá mu nalézt správné řešení nebo určit směr, kterým se má vydat. Jedná se o odborné, kolegiální a moudré vedení k učení se v profesi a profesionálním růstu.

Prostředí, ve kterém mentoring probíhá, by mělo být bezpečné, podnětné a rozvíjející. Samozřejmostí by měl být prostor pro otázky.

Mentoring jako proces

Mentoring je chápán jako dlouhodobý, trvající a kontinuální proces pomoci. Základní podmínkou pro úspěch je vztah založen na vzájemné důvěře a respektu. Obě strany spolu sdílejí momenty úspěšné, ale i momenty frustrující.

Mentorský vztah má svoji dynamiku a prochází v čase několika fázemi:

  • počáteční budování důvěry (iniciace)
  • osvojování nových dovedností a dosažení nové žádoucí úrovně profesní kompetence (kultivace)
  • postupné vzdalování se mentora svému svěřenci (separace)
  • nové vymezení vztahů (mentor a jeho svěřenec se stávají spíše přáteli a kolegy)

Mentoring je oboustranný proces, který klade požadavky nejen na oba v mentorském vztahu, ale i na prostředí, ve kterém žijí a pracují.

Styly mentoringu

Existují různé typy mentorských stylů. Často jsou přizpůsobovány jedinečným dovednostem, které se mentees chtějí naučit. Zároveň ale také vypovídají o osobnosti mentora a jeho svěřence. Je časté, že se v průběhu mentoringu jednotlivé styly střídají či prolínají.

Vyzyvatel

Tento typ mentora tlačí na svého svěřence, klade mu těžké otázky, hraje ďáblova advokáta a ujišťuje se, že se mentee skutečně soustředí na svůj konečný cíl. Vyzyvatel se zaměřuje na detaily, aby si jeho svěřenec uvědomil důležitost svého konkrétního cíle. Nejedná se ani tolik o přátele, ale spíš o drilující seržanty mentorské komunity. Jsou podpůrní a pevnější než ostatní styly mentoringu.

Podporovatel

Tento typ mentoringu má za cíl povzbuzovat menteeho tím, že zůstává pozitivní a všímá si veškerého růstu a změn, které mentee dělá. Pokud udělá chybu, mentor se soustředí na to, jak tato chyba pomůže jeho chráněnci v růstu. Nejedná se o negativní chování a ani tlačení na pilu. Jen jemné a pozitivní myšlenky.

Učitel

Tento styl mentoringu má za cíl učit. Pro tento typ mentoringu je klíčové mít vzdělání nebo praxi v oblasti pedagogiky. Učitel věnuje čas vytváření a provádění školení, která pomáhají mentee učit se a rozvíjet. Tento styl je pozitivní, ale přesto nutí mentee k tomu, aby vynikal.

Vizionář

Vizionář neboli tvůrce nápadů je mentor, který mentee pomáhá s brainstormingem a myšlením ve větším měřítku, než je možná jeho běžná činnost. Tento styl mentoringu se zaměřuje na plánování a snění. Cílem je motivovat svěřence, který má malé nebo žádné ambice a povzbudit ho v jeho sebedůvěře.

Networker

Networker pomáhá svému mentee navazovat společenské, online i osobní kontakty. Svého svěřence spojuje s lidmi, o kterých ví, že mu mohou pomoci s jeho konkrétními cíli. Pomáhá mu také naučit se, jak navazovat kontakty, radí mu, jakých akcí se účastnit a kam zajít, aby se skutečně seznámil s těmi správnými lidmi.

Historie mentoringu

Mentoring má dlouhou historii. První mentor se objevuje v Homérově Odyssee. Tato postava byla společníkem Telemacha, Odysseova syna a poskytovala mu vedení a rady, když byl daleko od rodiny a svého domova. Již od antiky je smyslem mentora převzít všechny zkušenosti, které nasbíral během své kariéry a života, a předat je svému svěřenci k jeho prospěchu.

Význam mentoringu ve firmě

Mentoring je důležitý i proto, že poskytuje zaměstnancům příležitost rozvíjet se a zvyšovat své kompetence ve svých funkcích a připravovat se na možnosti růstu v budoucnu. Poskytování těchto příležitostí je klíčové pro organizace, které chtějí přilákat, udržet a zapojit své talenty.

Přilákání a udržení talentů

Jedním z důvodů, který vede ke snížení fluktuace ve firmách, je dostatečný plat, možnost povýšení a také kariérní a profesní rozvoj. Tam patří právě i mentoring. Existují tři hlavní faktory, které přispívají k „zakotvenosti“ v zaměstnání:

  • Vazby – míra, do jaké má člověk silné vazby na lidi nebo skupiny na pracovišti a ve své komunitě.
  • Vhodnost – míra souladu s jeho pracovním místem (např. firemní kultura, pracovní povinnosti) a komunitou.
  • Obětavost – míra oběti, kterou by člověk ochotně podstoupil, aby se vzdal některých věcí, pokud opustí své zaměstnání.
Profesionálně podpůrné pracovní prostředí je dnes už častým požadavkem nejen současných, ale i potenciálních zaměstnanců.

Organizace, které chtějí přilákat talenty, by měly budovat týmy a organizovat projekty, které podporují sociální vazby, o něž zaměstnanci stojí. Poskytování mentoringu těmto zaměstnancům, jim poskytne odměnu za růst a profesní rozvoj a zároveň jim dá pocit sounáležitosti a odpovědnosti vůči jejich roli.

Kariérní a profesní rozvoj

Organizace, které poskytují profesionálně podpůrné pracovní prostředí, mohou očekávat, že přilákají talenty a zaznamenají vyšší míru udržení si pracovníků, které přilákaly. Poskytování kariérních mentorů méně zkušeným zaměstnancům podporuje rozvoj jejich dovedností a sociálních vazeb s organizací způsobem, který je smysluplnější než pracovní školení.

Namísto učení se novým dovednostem a jejich hodnocení se zaměstnanci chtějí rozvíjet komplexněji díky budování vztahů s mentory.

Zvýšení angažovanosti zaměstnanců

Všeobecně se uvádí, že většina zaměstnanců je neangažovaná ve své práci – více než 50 %. Přitom angažovanost zaměstnanců má zásadní význam pro dosažení cílů a úspěchu společnosti. Jsou to právě zaměstnanci, kteří pohánějí firmu kupředu a povzbuzují ostatní, aby dělali totéž.

Existuje 5 oblastí, ve kterých mentoring pomáhá s programy angažovanosti zaměstnanců:

  • Poskytuje více příležitostí ke školení a rozvoji díky využití znalostí starších zaměstnanců.
  • Mentoring dává zaměstnancům možnost promluvit si s vedením, čímž odbourává komunikační bariéry.
  • Mentoři i mentees mají příležitost osvědčit se tím, že v praxi uplatní to, o čem diskutují během mentorských sezení.
  • Zapojení úzce souvisí s pracovními vztahy. Mentoring buduje sociální vazby, které brání zaměstnancům v odradení, a podporuje růstové myšlení.
  • Mentoring vede mentory a mentees k odpovědnosti za závazky, které si navzájem dali. Když se zavážete k růstu s mentorem, je těžší odkládat to, co je třeba udělat pro zlepšení.

Mentoring zvyšuje angažovanost zaměstnanců, protože poskytuje vysoce výkonným pracovníkům osobní a profesní rozvoj. Uspokojuje jejich touhu po kariérním postupu a rozvoji jejich znalostí a dovedností.

Podpora rozmanitého a inkluzivního pracoviště

Rozmanitost a inkluze jsou pro růst, produktivitu a sílu společnosti zásadní. Rozmanité pracovní síly jsou spojeny s vyššími příjmy.

Pokud chce vaše organizace vytvořit rozmanitější a inkluzivnější pracovní prostředí, je nezbytné mít na pracovišti program mentoringu. Mentoring umožňuje zaměstnancům vzájemně komunikovat, učit se jeden od druhého a růst na základě získaných zkušeností.

Mentoring a home office

Vzhledem k masivnímu přechodu na vzdálenou nebo hybridní práci mohou mít organizace pocit, že mentoringové programy nejsou ve virtuálním prostředí možné. Nic nemůže být dále od pravdy. Ve skutečnosti může být virtuální mentoring efektivnější, protože vyžaduje méně logistických problémů, jako je rozhodování o tom, kde se sejít a co si vzít s sebou.

U virtuálního mentoringu není potřeba řešit místo schůzky, co si vzít se sebou a nebo na sebe.

Místo toho se mentoři a mentees mohou zavázat k týdennímu nebo měsíčnímu rozvrhu konferenčních hovorů, kde se budou kontrolovat a ponořovat do poskytování a přijímání mentorství. Virtuální mentoring je stejně účinný jako osobní mentoring, ne-li účinnější.

Jaké zásady dodržovat při virtuálním mentoringu?

  • Stanovení cílů – stanovením cílů vztahu budou mít rozhovory větší strukturu.
  • Získávání zpětné vazby – abychom mohli růst, potřebujeme pochopit, jak se nám daří. Požádat o zpětnou vazbu je nejlepší způsob, jak být lepším mentorem i mentee.
  • Neustály kontakt – v mentorských vztazích na dálku může být snazší pomalu přestat být v kontaktu. V boji proti tomu je zásadní mít předem naplánované pravidelné schůzky.

Mentoring je založen na jasné komunikaci a skutečné zpětné vazbě. Pokud se dodržují při mentoringu osvědčené postupy, zaručí to úspěch každého mentorského vztahu.

 Copyright © 2022 Tovarnik.cz. Všechna práva vyhrazena.

Made by Leoš Lang