Manažerské dovednosti, role manažera a co dělá?

Žádná prosperující firma se neobejde bez dobrého a kompetentního manažera. Ten zajišťuje její hladký chod a je zodpovědný za její zisk a růst. Být dobrým manažerem je těžká práce a aby se člověk mohl stát manažerem, je potřeba si osvojit řadu manažerských dovedností. Manažer by na sobě měl kontinuálně pracovat. Jen tak může docílit opravdu úspěšného řízení týmu a pracovních projektů.

Úspěšnými manažery se stávají lidé, kteří v sobě mají přirozenou autoritu a kteří dokáží citlivě vést druhé lidi. Umějí si stanovit své priority a také efektivně plánovat. To však není všechno. Manažerských dovedností existuje celá řada a téměř každá z nich hraje klíčovou roli.

Manažerské dovednosti a jejich typy

Manažerské dovednosti lze popsat jako sadu vlastností a schopností, které by měl mít vedoucí pracovník, aby mohl plnit konkrétní úkoly v dané organizaci. I z toho důvodu se manažerské a vůdčí dovednosti často zaměňují. Obě zahrnují efektivní plánování, rozhodování, řešení problémů, výbornou komunikaci a schopnost delegovat.

Obecně lze manažerské dovednosti rozdělit do tří skupin:

Technické dovednosti

Technické dovednosti dávají manažerům schopnosti a znalosti používat různé technické nástroje k dosažení svých cílů. Jedná se například o obsluhu strojů a softwaru, výrobních nástrojů a zařízení, ale také dovednosti potřebné ke zvýšení prodeje, navrhování různých typů výrobků a služeb a jejich uvádění na trh. Manažer by měl mít stejné dovednosti technického rázu jako mají lidé v jeho týmu.

Koncepční dovednosti

Zahrnují dovednosti, které manažeři prezentují z hlediska znalostí a schopností abstraktního myšlení a formulování myšlenek. Manažer je schopen vidět celou koncepci, analyzovat a diagnostikovat problém a najít kreativní řešení. To mu pomáhá efektivně předvídat překážky, kterým může čelit jeho oddělení nebo podnik jako celek.

Lidské neboli interpersonální dovednosti

Lidské neboli interpersonální dovednosti jsou dovednosti, které prezentují manažerovu schopnost efektivně komunikovat, pracovat nebo navazovat vztahy s lidmi. Tyto dovednosti umožňují manažerům využívat lidský potenciál ve firmě a motivovat zaměstnance k lepším výsledkům.

Umět najít to správné řešení, efektivně plánovat a motivovat svůj tým – to všechno jsou klíčové dovednosti úspěšného manažera.

Dobrý manažer by však neměl sledovat pouze zájem firmy a svého týmu, ale také zájem majitelů a zákazníků. Jeho úkolem je hledat mezi nimi rovnováhu.

Schopnosti a dovednosti příklady

Existuje celá řada dovedností, které by měl mít management, aby mohl efektivně a účinně řídit organizaci. Níže je uvedeno šest základních příkladů schopností a dovedností manažera:

Plánování

Schopnost efektivně plánovat je pro manažery zásadní. Jedná se o dovednost organizovat činnosti v souladu se stanovenými směrnicemi a zároveň se držet v mezích dostupných zdrojů, jako jsou čas, peníze a pracovní síla.

Proces plánování zahrnuje identifikaci a stanovení dosažitelných cílů, vypracování potřebných strategií a nastínění úkolů a harmonogramů, jak stanovených cílů dosáhnout. Bez dobrého plánu lze dosáhnout jen málo.

Komunikace

Podobně klíčové jsou pro manažery také skvělé komunikační dovednosti. Ty totiž mohou rozhodovat o tom, jak dobře jsou informace sdíleny v rámci celého týmu. To, jak dobře manažer komunikuje se zbytkem svého týmu, také určuje, jak dobře lze dodržovat nastíněné postupy.

Jasně stanovené komunikační kanály v organizaci umožňují manažerovi spolupracovat s týmem, předcházet konfliktům a řešit vzniklé problémy.

Rozhodování

Další důležitou manažerskou dovedností je rozhodování. Přijímání správných rozhodnutí vede k úspěchu organizace, zatímco špatná nebo chybná rozhodnutí mohou vést k neúspěchu a špatným výsledkům. Za každé své rozhodnutí manažer nese zodpovědnost. Měl by tedy dobře znát možná rizika a také vhodně používat modely rozhodování.

Delegování pravomocí

Delegování je další klíčovou manažerskou dovedností. Delegování je akt předávání pracovních úkolů a/nebo pravomocí jiným zaměstnancům nebo podřízenými. Manažer s dobrými schopnostmi delegování dokáže efektivně a účinně přerozdělovat úkoly a předávat pravomoci správným zaměstnancům. Pokud je delegování prováděno efektivně, pomáhá usnadnit plnění úkolů.

Řešení problémů

Řešení problémů je další nezbytnou dovedností. Dobrý manažer musí mít schopnost řešit a vyřešit časté problémy, které mohou nastat v běžném pracovním dni. Řešení problémů v managementu zahrnuje identifikaci určitého problému nebo situace a následné nalezení nejlepšího způsobu, jak se s problémem vypořádat a získat nejlepší řešení.

Cílem manažera by ale mělo problémům předcházet. Kromě identifikace problémů je pak nutné je analyzovat, vyhodnotit a na základě toho vybudovat vhodnou infrastrukturu a systematický postup k zajištění jejich prevence. Tento proces se nazývá řízení rizik.

Motivace

Schopnost motivovat je další důležitou dovedností. Motivace pomáhá vyvolat požadované chování nebo reakci zaměstnanců. Existuje řada motivačních technik, které manažeři používají a výběr těch správných často závisí na firemní či týmové kultuře, osobnostech v týmu a dalších faktorech. Existují dva základní typy motivace, které může manažer použít. Jedná se o vnitřní a vnější motivaci.

Mezi příklady, jak motivovat svůj tým patří: odborné zájezdy, přizpůsobení pracovní doby, možnost kariérního postupu či dalšího vzdělání, nadstandardní penzijní připojištění apod.

Odborné dovednosti příklady

Kromě těchto spíše praktických dovedností manažera je také potřeba, aby manažer měl dostatečné odborné znalosti. To zahrnuje vědomosti o objektu řízení, o jeho funkcích a systému řízení. Odborné manažerské dovednosti jsou většinou získávány vzděláváním. A to ať už v průběhu vysokoškolského studia, tak i možností nadstavbového studia MBA (Master of Business Administration).

Odborné dovednosti – příklady:

  • znalost managementu a marketingu
  • znalost ekonomiky a financování
  • znalost práva
  • technické znalosti
  • znalost cizích jazyků

V současné době je také kladen důraz na základní orientaci v informačních technologiích a programování.

Znalost ekonomiky, managementu, práva nebo cizích jazyků – to všechno jsou odborné dovednosti, které by měl dobrý manažer mít.

Je také si důležité uvědomit, že většinu těchto znalostí není možné získat během vysokoškolského studia. Řada manažerů původně vystudovalo obor, kterým se daná firma zabývá a díky svým schopnostem se dostalo na úroveň řízení firmy do manažerských pozic.

I proto je nutné, aby na sobě manažer neustále pracoval a své odborné dovednosti neustále rozšiřoval a doplňoval. Jedním z úspěšných rysů dobrých manažerů je i ochota zapojit se do vzdělávacích programů.

Dovednosti manažera a jejich rozvoj

Nikdo se perfektním manažerem nerodí, a proto je důležité, aby na sobě každý takový manažer pracoval. Dobrou zprávou je, že existuje spoustu způsobů a cest, jak rozvíjet manažerské dovednosti.

V posledních letech se rozvoj lidských zdrojů stal velmi populární. V Evropě jsou v současnosti nejvíce využívány tři základní modely – a to podnikové kurzy, studium MBA a manažerské vzdělávací a školící programy. Ve všech těchto modelech se klade důraz především na rozvoj kognitivních znalostí (analytické myšlení, paměť), emočních postojů (hodnoty, motivace, přesvědčení) a prezentačních dovedností.

Pokud má být vzdělávání manažera co nejvíce efektivní, mělo by probíhat v místě výkonu jeho práce. Získané znalosti pak mohou být rovnou aplikovány do praxe. Jedinci pracují, učí se a rozvíjejí svoji odbornost současně.

Zároveň by v dobrém kurzu neměla chybět demonstrace pracovního postupu, kdy si studenti mohou zkusit ihned aplikovat naučenou teorii. Měl by poskytovat dlouhodobé koučování, kdy je možné neustále konzultovat a pracovat na svém rozvoji se svým koučem a také mentoring, kde jsou s mentorem konzultovány také možnosti karierního postupu.

Důležitým zdrojem zkušeností je tzv. rotace práce, kdy se manažer nachází postupně v různých částech organizace.

Vlastnosti dobrého manažera

Existují lidé, u kterých se na první pohled zdá, že se pro manažerskou funkci narodili. Jsou rozenými vůdci, empatičtí, upřímní, otevření, kreativní a přiměřeně asertivní. Některé charakterové rysy mohou pomoci být dobrým vůdcem a manažerem.

K těm nejdůležitějším patří:

  • vůdcovství
  • rozhodnost
  • samostatnost
  • iniciativa
  • spolehlivost

Schopnost přesvědčit a získat si své okolí je velmi důležitou vlastností manažera. Uvádí se, že tato schopnost „vůdcovství“ je pouze z 15 % podmíněna odbornými znalostmi. S ní úzce souvisí také rozhodnost a jednotnost.

Stabilita chování, soulad slov a činů a schopnost rychle se rozhodovat v krizových situacích při nedostatku času – to ocení každý v pracovním týmu. Posílí to důvěryhodnost vedoucího manažera a zvýší to tak i efektivitu celého týmu.

Nejen odborné znalosti, ale vlastnosti jako velkorysost, skromnost či otevřenost jsou důležité pro úspěšné vedení týmu.

Neméně důležité vlastnosti manažera jsou pak velkorysost, skromnost a smysl pro spravedlnost. Správný manažer by měl být ke svým podřízeným otevřený a neměl by je odsuzovat. Naopak, měl by umět uznat kvalitní práci a ocenit ji. Důležité také je, aby měl ke všem stejný přístup.

Velkou výhodou pak je, když má vedoucí i smysl pro humor. V uvolněné a přátelské atmosféře se bude všem pracovníkům pracovat příjemněji.

Co dělá manažer?

Náplň práce manažera se může lišit podle toho, v jakém typu firmy či organizace pracuje. Obecně lze říct, že jeho hlavní funkcí je dosahování výsledků a cílů organizace prostřednictvím řízení druhých lidí. Znamená to tedy, že musí co nejlépe využít potenciál tymů, který má k dispozici. A k tomu mu právě slouží výše zmíněné manažerské dovednosti.

Pravidelnými schůzkami se svým týmem, a to i prostřednictvím online meetingu, vhodnými organizačními nástroji, efektivním plánováním a pravidelnou motivací zajišťuje soudržnost celého projektu a jeho plnění.

A jak si představit konkrétněji, co dělá manažer? Zde je pár bodů:

  • organizace týmové práce
  • plánování
  • kontrola jednotlivých bodů projektu
  • vývoj programů zvyšující produktivitu
  • vedení týmu
  • komunikace s vedením organizace
  • motivace

Role manažera

S povoláním manažera jsou často uváděné tzv. role, v nichž jako vedoucí pracovník působí. Díky nim je možné si lépe představit, jaký význam pro celou organizaci má a co je náplní jeho práce.

Základní role manažera by se daly rozdělit podle toho, zda se vztahují více k projektu nebo více k vedení a řízení týmu. V první skupině je to především role prognostika a plánovače, ve kterých má manažer dokázat svoji schopnost předvídat vývoj a adekvátně na něj reagovat pomocí efektivního plánování.

K tomu je potřeba manažera jako analytika a řešitele problémů, který dokáže zhodnotit aktuální situaci a na základě toho rozhodovat. Důležitou rolí je také role nositele zdrojů, neboť manažer do jisté míry ovlivňuje i to, s kým bude jeho tým spolupracovat a jaké prostředky se mu dostanou.

Koordinátor, vedoucí, vizionář, kouč, analytik, prognostik – to všechno patří mezi role manažera.

Ve vztahu k jeho podřízeným je pak významná role koordinátora či výkonného vedoucího. Je nutné umět předat vizi celého projektu a podpořit tým nejen svým zájmem, ale také dalšími prostředky jako je zpětná vazba, korektní hodnocení nebo jiné systémy profesního rozvoje. Manažer je svým způsobem i kouč, a pokud to dělá správně, jeho hodnocení motivuje tým k lepším a lepším výkonům.

Jak se stát manažerem?

Jak se stát manažerem? Manažerská pozice nebývá obsazována absolventy vysokých či středních škol, ale odborníky, kteří ve svém oboru svoji odbornost a úkoly s ní nadprůměrně zvládají. Důležité je, ab měli předpoklady, jak se stát manažerem. Dobrého zaměstnance si po čase nadřízení všimnou a při vhodné příležitosti ho doporučí na manažerskou pozici.

Být manažerem je však úplně nová role. Zatímco v minulosti šlo především o to kvalitně uplatnit své znalosti a odbornost, pro roli manažera jsou zásadní často velmi odlišné úkoly – vedení týmu, efektivní plánování, komunikační dovednosti či schopnost motivovat svůj tým.

I z toho důvodu se doporučuje, aby manažer měl zkušenosti s vedoucími pozicemi – a to například v rámci studentských, sportovních nebo jiných spolků. Mohl být kapitánem sportovního družstva nebo předsedou literárního spolku. Výhodou mohou být i zkušenosti z předchozích brigád či jiných pracovních poměrů.

Neméně důležitým předpokladem je, aby potenciální kandidát pracoval na svých manažerských dovednostech, rozvíjel je, účastnil se kurzů pro manažery či absolvoval školu MBA.

Manažerské pozice

Manažerské pozice mohou zahrnovat různé stupně odpovědnosti a lišit se i v náplni práce. Nejčastěji se rozdělují podle dvou kritérií:

  • podle organizační úrovně (vrcholové, střední a liniové)
  • podle řídící činnosti (liniové a štábní)

Podle organizační úrovně

Vrcholoví nebo tzv. top manažeři určují plány a cíle celé organizace a jsou zodpovědní za klíčová rozhodnutí, a to i v dlouhodobém časovém horizontu. Jedná se nejčastěji o nejvýše postavené představitele firem.

Střední manažeři jsou součástí tzv. middle managementu a jsou zodpovědní za určité organizační jednotky (oddělení, projekt, závod). Může se jednat třeba o manažera nákupu, marketingu výroby, financí atd.

Liniový manažer je pak koordinátor činnosti specialistů, kteří vedoucí pozici nemají. Jejich úkolem je plánovat a rozhodovat v krátkodobém horizontu a mají pouze omezené pravomoce. Jedná se například o předáky, supervizory či směnové manažery.

Podle řídící úrovně

Toto dělení je typické spíše pro malé podniky. Zde existují linioví manažeři, kteří jsou zodpovědní za splnění určitých cílů a mají možnost napřímo rozhodovat a přikazovat. Oproti tomu štábní manažeři plní funkci specialisty a pomáhají spíše konzultační činností ke správnému fungování liniových útvarů.

 Copyright © 2022 Tovarnik.cz. Všechna práva vyhrazena.

Made by Leoš Lang