Know-how – co to je, jak na ochranu know-how?

Jedním z nejdůležitějších ekonomických statků, které může firma vlastnit, jsou bezpochyby její znalosti
a zkušenosti. Díky nim může totiž vyrábět své produkty či poskytovat služby tím nejlepším možným způsobem. Pro toto nehmotné bohatství se vžil anglický pojem know-how. Co znamená know-how, jaká je jeho hodnota a jak jej lze chránit?

Know-who není jednoznačně definovatelný pojem. Tento článek se bude různými možnými definicemi zabývat, avšak pro začátek je nejlepší zaměřit se na doslovný překlad do češtiny: know-how znamená vědět-jak.

Co je know-how

Význam slova know-how bývá často uváděn jako souhrn vědomostí, odborných znalostí a zkušeností získaných na základě předchozího výzkumu, vývoje, pokusů, zkoušek, provozu a praxe vedoucích k optimalizaci vynaložených sil a prostředků při dosažení určitého cíle.

Know-how znamená doslova vědět jak.

Český autor Karel Čada definuje význam slova know-how jako poznatky mající svůj technologicky, ekonomický a právní obsah, odlišitelné od znalostí obvyklé „pracovní síly“. Mohou to být nezřejmé koncepty, formuláře, software, technické informace, avšak i řada naprosto jiných poznatků velmi heterogenního charakteru, které však vždy zajišťují alespoň potenciální konkurenční výhodu na trhu pro jejich majitele.

Je tedy zřejmé, že se jedná o pojem označující duševní vlastnictví. Know-how může obsahovat i právem chráněné nehmotné statky jako jsou například vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory nebo též např. obchodní tajemství, jakož i technické poznatky a zkušenosti, které sice nejsou patentovatelné, nicméně umožňují nejefektivnější využití různých řešení při výrobě.

TIP: Kromě know-how jsou pro úspěch firmy zásadní i další věci: například její název – jak vytvořit název firmy je podrobně vysvětleno v tomto článku.

Know-how může obsahovat též obchodní tajemství.

Zajímavá je právní definice Evropské unie. Ta tento pojem definuje jako tajný, podstatný a identifikovaný celek praktických nepatentovaných informací, které jsou výsledkem zkušeností dodavatele a jsou jím otestovány. Klíčová jsou zde především tři slova: tajný, podstatný a identifikovatelný. Jak přesně je v tomto kontextu chápat:

  • tajný – to znamená, že know-how není snadno dostupné či všeobecně známé. Tento aspekt poskytuje držiteli know-how značnou konkurenční výhodu. Jednotlivé součásti know-how nicméně mohou být veřejně přístupné, jde o jejich složení v celek
  • podstatný – to značí, že know-how jako soubor znalostí a zkušeností je naprosto klíčové pro ekonomický úspěch podniku a umožní mu získat výhodnější postavení na trhu
  • identifikovaný – aby bylo know-how identifikované, musí být upraveno pomocí oficiálního dokumentu (jako je např. licenční smlouva)

Zmíněná definice pochází z nařízení Evropské komise č. 330/2010 Sb. ze dne 20. dubna 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě.

Hodnota know-how

Know-how je vedle kapitálu snad tím nejdůležitějším, co může firma vlastnit. Je tedy samozřejmé, že je potřeba tento souhrn informací a znalostí chránit. Avšak právní řád není – vzhledem k nejasné definici know-how – tím nejlepším možným prostředkem ochrany, a pro firmy se tak jako jako nejvýhodnější postup jeví své know-how prostě a jednoduše utajit před konkurencí. Následující řádky se budou zabývat způsoby této ochrany.

Know how je pro firmu velmi důležitým statkem, a je jej tedy třeba chránit.

Ochrana know-how

Know-how zahrnuje prvky obchodního tajemství, a jeho ochrana je tak blízká ochraně obchodního tajemství. Existuje několik způsobů, díky kterým může podnik omezit dostupnost svého know-how:

  • non disclosure agreement (dohoda o mlčenlivosti) – je jednou z možností ochrany know-how. Jedná se o soudně vymahatelnou dohodu mezi dvěma stranami o sdílení důvěrných informací. Tyto pak nemohou být poskytnuty třetím stranám.
  • konkurenční doložka – zaměstnanec má právo se smluvně domluvit se zaměstnavatelem tak, aby po ukončení pracovního poměru daný zaměstnanec neohrožoval jeho konkurenceschopnost. Podepsáním tzv. konkurenční doložky se zaměstnanec zaváže například k tomu, že po sjednanou dobu (která však nepřesáhne jeden rok) nebude provozovat výdělečnou činnost, která by měla vůči zaměstnavateli konkurenční povahu. Zaměstnanec v tomto případě obvykle poskytne zaměstnanci určitou finanční částku.
  • opční smlouva – tu je možné uzavřít před samotným uzavřením smlouvy o poskytnutí know-how. Jejím předmětem obvykle bývá úprava podmínek poskytnutí know-how, zejména pak závazek budoucího nabyvatele neposkytnout informace o know-how třetím stranám. Opční smlouva je zpravidla časově omezená.

Dojde-li k porušení know-how, se může postižený subjekt odvolat na ustanovení občanského zákoníku o nekalé soutěži, případně na zákoník práce nebo trestní zákoník. Lze také využít zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání průmyslových práv a ochraně obchodního tajemství.

TIP: Informace o notářském zápisu se hodí každému. Vše o něm je uvedeno v tomto článku.

Jednou z možností ochrany know-how je podepsání tzv. konkurenční doložky.

Prodej know-how

Jelikož může know-how být velmi hodnotné, je často předmětem obchodu. Vlastník know-how jej může ponechat jiným subjektům na základě smlouvy. V praxi se v tomto případě jako nejvýhodnější jeví uzavření tzv. licenční smlouvy. S tou je možné uzavřít i smlouvu opční (viz výše).

 Copyright © 2021 Tovarnik.cz. Všechna práva vyhrazena.

Made by Leoš Lang