Duševní vlastnictví – jak je chránit, příklady, registrace

Duševní vlastnictví zahrnuje nehmotné statky, které lze uplatnit na trhu. Může být zdrojem podstatného finančního zisku – práva související s duševním vlastnictvím jsou tak klíčovou součástí majetku podniku. Jak duševní vlastnictví chránit, co do něj spadá a jak si ho zaregistrovat?

Nehmotné statky představující duševní vlastnictví jsou většinou děleny do dvou kategorií: průmyslové vlastnictví a autorská práva. Oběma se bude tento článek věnovat.

Co je duševní vlastnictví

Duševní vlastnictví může být definováno jako nehmotný výsledky procesu lidského myšlení. Spadají sem především práva na nakládání s vynálezy a díly, jež vznikly jako výsledek lidské tvořivosti. Hodnota duševního vlastnictví je závislá na míře následné využitelnosti dané myšlenky.

Duševní vlastnictví zahrnuje průmyslové vlastnictví a autorská práva.

Od roku 1967 se o ochranu duševního vlastnictví stará Světová organizace duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organization). Podle její zakládající listiny zahrnuje pojem duševní vlastnictví:

  • literární, umělecká a vědecká díla
  • umělecká vystoupení, zvukové a rozhlasové záznamy
  • vynálezy ze všech oblastí lidského snažení
  • vědecké objevy
  • průmyslové vzory
  • obchodní známky, obchodní jména a označení
  • ochranu proti nekalé soutěži
  • veškerá další práva spojená s duševní činností v oblasti průmyslové, vědecké, literární nebo umělecké

Předměty duševního vlastnictví mohou představovat zcela zásadní součást výrobních postupů a průmyslových inovací. Jsou klíčovým faktorem ovlivňujícím úspěch produktu na trhu.

Hodnota duševního vlastnictví je závislá na míře jeho využitelnosti.

Jak již bylo zmíněno, duševní vlastnictví bývá rozdělováno do dvou hlavních kategorií, které jsou blíže rozepsány níže.

Průmyslové vlastnictví

Jako příklady duševního vlastnictví, které sem spadají, je možné uvést především patenty a užitné vzory, které jsou využívány k upevnění postavení na trhu.

Dále jsou za průmyslové vlastnictví považovány například vědecké objevy, průmyslové vzory, zlepšovací návrhy, ochranné známky, označení původu a zeměpisné označení výrobků, obchodní jména, ochrana proti nekalé soutěži, know-how, topografie polovodičových obvodů, odrůdy rostlin a plemena zvířat.

Autorská práva

Autorská práva se vztahují zejména na umělecká díla jako jsou například filmová či hudební díla. Je zde zahrnut i tzv. copyright (právo na pořizování kopií z děl). Autorskými právy mohou být chráněna také vědecká pojednání a počítačové programy.

S autorskými právy souvisí také tzv. práva příbuzná k právu autorskému. Mezi ně patří kupříkladu práva k výkonům výkonných umělců.

Zásadním rozdílem v praktickém fungování průmyslového vlastnictví a autorských práv je, že průmyslové vlastnictví většinou mívá narozdíl od autorských práv teritoriální povahu. To se projevuje například tak, že některé patenty nebo ochranné známky mají účinnost pouze ve státě, kde byly vydány.

TIP: Jaké jsou výhody a nevýhody prodeje společností s historií?

Autorská práva se nevztahují na nápady a myšlenky, ale pouze na hotová díla.

Ochrana duševního vlastnictví

V České republice je ochrana duševního vlastnictví předmětem článku 34 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku. Zásadním zákonem o duševním vlastnictví je pak autorský zákon. (č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů) 

Autorský zákon se vztahuje na díla a výkony občanů České republiky. Ochrana autorství zahraničních občanů působících v ČR je upravena mezinárodními smlouvami. Ochrana díla autorským zákonem je v praxi často znázorňována symbolem ©, u nějž je uveden rok vzniku díla a jméno autora.

O průmyslová práva duševního vlastnictví se v České republice stará Úřad pro ochranu průmyslového vlastnictví. Ten působí především jako orgán vydávající patenty na vynálezy a ochranné známky pro výrobky. Na tento úřad tedy směřují první kroky těch, kdo potřebují registraci duševního vlastnictví.

Na mezinárodním poli je kromě Světové organizace duševního vlastnictví významným činitelem také Evropská unie. Ta přijala směrnici o vymáhání práv duševního vlastnictví, která unifikuje přístup k vymáhání práv v členských státech.

TIP: Podnikání na internetu může být zajímavé i přínosné. Jaká úskalí a jaké výhody čekají podnikatele na internetu?

Patenty a ochranné známky v Česku vydává Úřad pro ochranu průmyslového vlastnictví.

Smlouva o prodeji duševního vlastnictví

Jako předmět s potenciálně velmi vysokou hodnotou je duševní vlastnictví často prodejním artiklem. Takový prodej probíhá nejčastěji na základě udělení licence. To je upraveno tzv. licenční smlouva. Jsou rozlišovány dva typy licencí:

  • nevýhradní licence – licencovaný uživatel je oprávněn užívat autorovo dílo, ale může jej dál využívat i autor sám
    a může také udělovat další licence
  • výhradní licence – v tomto případě může dílo využívat pouze licencovaný uživatel. Autor již dílo využívat nemůže, není ani oprávněn udělovat další licence (nedohodnou-li se strany jinak).

Licence může být místně a/nebo časově omezena. Omezení se může vztahovat také na způsoby užívání díla. Licenční smlouva musí především obsahovat přesnou identifikaci poskytovatele a nabyvatele, vymezení práv
a vymezení licenčních poplatků
.

 Copyright © 2021 Tovarnik.cz. Všechna práva vyhrazena.

Made by Leoš Lang