Odstupné – kdy je nárok, jaká je jeho výše a jak na výpočet

Ztratit zaměstnání může být velice nepříjemné. Člověk, který přišel o práci, má ale svá práva a nároky. Jedním z nich je zákonné odstupné. To by mělo propuštěnému zaměstnanci usnadnit čas, ve kterém si bude hledat nové zaměstnání. Jaká je jeho výše a jak ji vypočítat? Co o něm říká zákoník práce a kdy na něj člověk má nárok a kdy na něj naopak nárok zaniká?

Odstupné zákoník práce zmiňuje pod paragrafem číslo 67: Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné.

A o jakých důvodech paragraf 52 mluví a kdy mám nárok na odstupné?

Kdo má nárok na odstupné

Výpověď může být podána z několika důvodů, které je potřeba uvést ve výpovědi, aby zaměstnanci vznikl nárok na odstupné. Nejčastěji se jedná o organizační důvody, výpověď pro nadbytečnost, zánik firmy, nebo výpověď ze zdravotních důvodů. To znamená, že zaměstnanci jeho zdravotní stav nadále nedovoluje práci vykonávat.

To může být z důvodu pracovního úrazu, nebo onemocnění nemocí z povolání. Dále to může být proto, že zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku ztratí dlouhodobě zdravotní způsobilost.

Poté má zaměstnanec nárok na finanční náhradu, která by mu měla finančně pomoct v době, než si najde jiné zaměstnání. Odstupné může být vypláceno za 1 až 3 měsíce. Výjimečně se stává, že zaměstnavatel vyplácí odstupné za celý jeden rok.

Ovlivní nemocenská výši odstupného

Pokud byla výpověď podána z důvodů zmíněných v paragrafu 52, má zaměstnanec nárok na odstupné bez ohledu na případnou pracovní neschopnost.

Nárok na nemocenskou od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti vzniká, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikne ještě v době trvání pracovního poměru nebo do sedmi dnů od jeho skončení.

Výpověď pro nadbytečnost — odstupné

Pokud se ve výpovědi objeví jako důvod rozvázání pracovního poměru pro nadbytečnost, má zaměstnanec nárok na odstupné. Mnoho výpovědí s tímto odůvodněním bylo podáno třeba v době pandemie koronaviru.

Výpovědi pro nadbytečnost se také věnuje paragraf 52: Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

Ukončení pracovního poměru dohodou — odstupné

Výpověď dohodou je v České republice poměrně častá. Zákoník práce ji ale nezná. Podle něho může podat výpověď buď jedna strana — zaměstnavatel, či zaměstnanec. Další možnost je vzájemná dohoda zaměstnavatele a zaměstnance. Svým podpisem ji však musí stvrdit obě strany, v opačném případě je neplatná.

Musí v ní být upřesněny konkrétní podmínky, důvody výpovědi podle paragrafu 52 a datum, ke kterému je pracovní poměr ukončen. Pouze za těchto podmínek má zaměstnanec nárok na odstupné. Často se stává, že zaměstnavatel využije neznalosti zaměstnance a nechá jej podepsat výpověď dohodou, ve které nejsou tyto důležité části uvedeny.

Kdy není nárok na odstupné

Důležité je si na začátek říct, že nárok na odstupné vzniká, pokud je výpověď ze strany zaměstnavatele a zaměstnanec za ni nemůže. Pokud podáte výpověď sami, toto právo vám bohužel zaniká. Je tedy potřeba aby byl zaměstnanec takzvaně „vyhozen“.

Nárok na zákonné odstupné zaniká také v případě, že zaměstnavatel dá zaměstnanci výpověď například ve zkušební době. Pokud je člověk zaměstnán zatím ve zkušební době, zaměstnavatel ho může propustit téměř z jakéhokoliv důvodu. Na druhou stranu, zaměstnanec může zaměstnání opustit kdykoliv. V každém případě ale nárok na zákonné odstupné nemá.

Další z důvodů pro zánik zákonného odstupného je, pokud zaměstnanec pracuje na dobu určitou. Zaměstnavatel se může rozhodnout, že dobu pracovního poměru neprodlouží. V takém případě nemusí zaměstnanec obdržet ani žádnou výpověď, protože smlouva a také ukončení pracovního poměru bylo předem sjednané.

Je třeba si dát pozor také na rozvázání pracovního poměru „dohodou“. Pokud v dohodě není uveden důvod rozvázání pracovního poměru a nesjednává se v ní nárok na odstupné, zaměstnavatel vám ho nemusí proplatit. Proto si člověk musí dávat velký pozor, co vlastně podepisuje.

Jaká je výše odstupného — odpracované hodiny, platy

Výše odstupného závisí na několika faktorech. Jedním z nich je počet odpracovaných hodin. Pokud byl člověk zaměstnán méně než jeden rok, má právo na jednonásobek průměrného platu. Jestliže odpracoval jeden až dva roky, výše odstupného činí dvojnásobek. Po minimálně dvou letech pak vzniká nárok na trojnásobek průměrného platu.

Pokud se ale do stejného zaměstnání člověk vrátí před uplynutím doby určené počtem násobků průměrných výdělků, je velice pravděpodobné, že po daném zaměstnanci bude chtít zaměstnavatel peníze z odstupného nazpět. Pokud tedy člověk znovu uzavře pracovní smlouvu, nebo dohodu o pracovní činnosti, ztrácí jeho vyplácení svůj účel a zaměstnavatel ho tedy může požadovat nazpět.

Jak na výpočet odstupného

Je dobré předem zjistit, kolik peněz bude činit odstupné. Výpočet není příliš složitý. Nejdříve je nutné spočítat průměrnou hrubou mzdu. To se dělá následovně: spočítejte si hrubou mzdu za dané období, včetně příplatků třeba za práci přes čas. Odečtěte náhrady třeba za dovolenou, placené volno a další zdanitelné náklady.

Výslednou částku poté vydělte počtem odpracovaných hodin. Vyjde vám vaše průměrná hodinová mzda. Z té je pak nutné vypočítat částku za jeden měsíc. Průměrnou hodinovou mzdu vynásobíme počtem hodin za jeden týden.

Průměrný týdenní výdělek poté vynásobíme číslem 4,348 (to je průměrný počet týdnů v měsíci). Pokud jste výpočet odstupného provedli správně, měla by vám vyjít výše odstupného za jeden měsíc.

Pro snadný výpočet výše zákonného odstupného lze využít také takzvanou kalkulačku pro výpočet odstupného. Bývají přehledné a jdou snadno najít na internetu. Jejich využití bývá většinou zdarma.

Zdanění odstupného

Z odstupného se platí daň z příjmu fyzických osob ve výši 15 %, pokud částka nepřesahuje 155 644 Kč. Pokud ano, zdanění odstupného činí 23 %. Tato částka může být ale vrácena při podání daňového přiznání za daný rok. Roční příjem však nesmí přesáhnout částku 1 867 728 Kč. V takovém případě nárok na vrácení zaplacené daně zaniká.

Ze zákonného odstupného se naopak neplatí sociální, ani zdravotní pojištění. Tím pádem bude odstupné vyšší, než je průměrný plat i přesto, že se odstupné z průměrného platu vypočítává.

Pokud se stane, že zaměstnanci zaměstnavatel nevyplatí mzdu, nebo odstupné, můžete se obrátit na Úřad práce ČR. Může se stát, že vám zaměstnavatel nemůže zaplatit například z důvodu insolvence, v tom případě vám může za splnění podmínek plat nebo odstupné vyplatit právě Úřad práce ČR.

Částka, kterou propuštěnému zaměstnanci vyplácí Úřad práce ČR, slouží k pokrytí doby, kdy je člověk nezaměstnaný. Tím pádem člověk nemá právo pobírat podporu v nezaměstnanosti. To ale neznamená, že na ni člověku zaniká nárok. Poté co je odstupné Úřadem práce ČR vyplaceno, může plynule navázat na vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Nárok se tedy jednoduše posouvá.

Dohoda o rozvázání pracovního poměru s odstupným – vzor

Jak už bylo zmíněno výše, výpověď dohodou z právního hlediska neexistuje, proto je nutné si výpověď před případným podepsáním dobře přečíst a zkontrolovat, že se v ní zmiňují všechny důležité náležitosti, které propuštěnému zaměstnanci dávají nárok na zákonné odstupné.

Aby měl totiž zaměstnanec na zákonné odstupné nárok, musí být v dohodě uveden důvod pro ukončení pracovního poměru podle paragrafu 52 a musí se v ní odstupné sjednat. Ve vzoru by měla být také kolonka, ve které je uvedena přesná částka, která propuštěnému zaměstnanci náleží.

Na internetu lze najít hned několik vzorů dohod o rozvázání pracovního poměru s odstupným. Do vyhledávače můžete zadat klíčová slova jako: Dohoda o rozvázání pracovního poměru s odstupným vzor. Některé profesionální vzory zaštiťované různými advokátními kancelářemi je potřeba si zakoupit, nicméně drtivá většina naprosto odpovídajících vzorů je zcela zdarma. Tyto vzory většinou mohou použít obě strany. Jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel.

 Copyright © 2022 Tovarnik.cz. Všechna práva vyhrazena.

Made by Leoš Lang