Hromosvod

Hromosvod neboli bleskovod je zařízením, jež vytváří umělou vodivou cestu pro svedení bleskového výboje. Funkcí hromosvodu je chránit životy, zdraví a majek tím, že zabrání tomu, aby výboj blesku ohrozil budovu. Bleskovod může být spojený s konstrukcí budovy, ovšem je možné ho i izolovat.

Hromosvody jsou v podstatě soustava obvodů, která slouží k ochraně domu nebo jiné struktury před bleskem. Funkčně slouží k vedení přehřáté energie způsobené bleskem pryč od budovy nebo objektu, který je chráněn. Hromosvody jsou určeny k odvádění přebytků energie, které jsou vyvolány bleskovým výbojem.

Fyzicky se skládají ze střídavého proudového systému kovových prvků, které propojují strukturu do míst, kde může být bezpečně vypouštěna energie. Hromosvody jsou také vybaveny zařízením zvaným odpáření (výbojka).

Zařízení tohoto typu se zapíná při vysokých napětích, aby absorbovalo energii a zabránilo poškození struktury nebo lidí. Musí být konstruovány tak, aby nedocházelo k jejich poškození.

Hromosvody jsou vyráběné z různých materiálů. U nás se nejvíce používá mědi, žárově zinkované oceli, slitiny hliníku či nerezavějící oceli.

Pro zajištění správné funkce hromosvodu musí mít správný počet svodů. Je-li obvod domu do šedesáti metrů, postačí dva svody. Na každých dalších započatých třicet metrů obvodu domu je nutný další svod.

Součásti hromosvodu

Hromosvod se skládá z několika částí: střešních konstrukčních prvků, které se používají pro instalaci hromosvodu, hromosvodních tyčí a hlavic, potrubí pro uložení kabeláže, kabelu pro připojení ke zdroji energie a uzemnícího přípojnicího kabelu.

Hromosvod je schopen absorbovat vysokou elektrickou energii, která by jinak přímo poškodila strukturu stavby. V některých zemích je instalace hromosvodu dokonce povinná.

Hromosvod má tři hlavní součásti Jsou jimi:

• jímací soustavy: Zachycují blesk, takže musí jít o silné vodiče. Jsou jimi různé vodivé tyče či mříže.
• svody: Vytváří vodivé spojené od jímajícího zařízení k uzemnění. Každý svod je připojený k vlastnímu zemniči.
• uzemnění: Je zajištěné různými způsoby. Nejčastěji jimi jsou zemnící tyče, desky, dráty, pásky atd.

Druhy hromosvodů

Hromosvody lze dělit na aktivní a pasivní. První hromosvody byly pasivní a vznikly v polovině osmnáctého století. Pasivní hromosvody se také označují jako klasické či hromosvody franklinova typu.

Aktivní hromosvod je vybaven elektronikou a aktivními prvky, které umožňují ovládání a řízení bleskových výbojů. Tento typ hromosvodu dokáže generovat umělý výboj na vybraném místě a tím odklonit příchozí blesk od chráněného objektu.

Aktivní hromosvod se skládá z impulsního generátoru, který vytváří vysokonapěťový impuls a vyzařuje ho do atmosféry pomocí vodičů nebo antén. Tento impuls slouží k přitahování bleskového výboje, aby se vyhnul objektu, který musí být chráněn.

Aktivní hromosvody se považují za bezpečnější. Využívají se spíše u větších staveb. U nich se vyplatí, protože by se u pasivních bleskosvodů muselo instalovat více svodů. Při využití aktivního hromosvodu stačí jen jeden jímač. Pro rodinné domy jde o dražší řešení.

Aktivní hromosvody mají však své četné odpůrce vycházející z toho, že neexistují doložené výsledky výzkumu, které by potvrzovaly, že aktivní hromosvody jsou skutečně bezpečnější.

Pasivní hromosvod je převážně pasivní prvek, který poskytuje přirozenou cestu pro bleskový výboj a odvádí ho do země. Pasivní hromosvody se skládají z metalických vodičů, které jsou umístěny na budovách nebo ve struktuře a propojeny se zemí. Když se vytvoří bleskový výboj, pasivní hromosvod zachytí energii blesku a směruje ji do země, čímž minimalizuje riziko poškození.

Pasivní hromosvody neprodukují elektrický výboj, avšak slouží k vytvoření bezpečné cesty pro přirozený průběh blesku.

Hlavní rozdíl mezi pasivními a aktivními hromosvody spočívá v jejich reakci na bleskový výboj. Pasivní hromosvody přijímají přirozený bleskový výboj a odvádějí ho do země, zatímco aktivní hromosvody generují umělý výboj, který odklání přicházející blesk.

Pasivní hromosvody jsou běžnější a používají se pro ochranu většiny budov a zařízení, zatímco aktivní hromosvody se používají především v oblastech s vysokým rizikem, jako jsou vysílací věže nebo elektrárny.

Kromě toho, že se hromosvody dělí na aktivní a pasivní, dělí se také podle dalších kritérií. Podle jímačů se rozdělují na hřebenové a mřížové, podle uzemnění na náhodné, základové, obvodové a tyčové a podle svodů na náhodné a strojené.

Montáž, instalace a revize hromosvodu

Montáž a instalaci hromosvodů provádí pouze firmy s odbornou certifikací a musí se přitom řídit danými normami. Je-li firmou provedené dokončení celé hromosvodové soustavy, klient o tom dostane revizní zprávu.

Revize hromosvodu zahrnuje:

1. Obecná prohlídka hromosvodu (přizpůsobitelné uložení, přítomnost závěsů, typ zařízení, stav pozlacení, stav zásuvek atd.).

2. Kontrola elektrického obvodu hromosvodu, včetně vstupní napájecí zásuvky, opletení, hlavního jističe, pojistky, ochranného kroužku, ochranné větve atd.

3. Kontrola konstrukce hromosvodu, včetně provedení zkoušek za účelem zjištění, zda hromosvod dosahuje požadovaných vlastností podle normy dle platné legislativy.

4. Kontrola trvanlivosti konstrukčních částí hromosvodu (přívody, kontakty, pojistky apod.).

5. Kontrola účinnosti hromosvodu (pomocí třífázového proudového měření).

6. Kontrola požadovaných parametrů.

7. Havarijní zkouška (například dle normy ČSN EN 61680).

Revize hromosvodu je pravidelná kontrola a testování hromosvodného systému, která se provádí s cílem zajištění jeho správné funkčnosti a ochrany před účinky blesků. Během revize jsou prověřovány různé aspekty hromosvodného systému, včetně jeho konstrukce, spojů, vodičů, uzemnění a dalších součástí.

Montáž a instalace hromosvodu:

1. Umístění do míst určených pro provozování hromosvodu.

2. Montáž a instalace zařízení hromosvodu, včetně jeho připojení k elektrické síti.

3. Kontrola správnosti usazení jednotlivých částí hromosvodu, aby se dosáhlo správné funkce.

4. Kontrola bezpečnosti instalace hromosvodu a jeho spojů.

5. Provádění základních zátěžových zkoušek a zabezpečení odpovídajícího odpouštěcího vedení.

Je také třeba zjišťovat revizi hromosvodů potvrzující funkčnost soustavy. Jejich lhůty jsou dané v ČSN EN. Provádí se jednou za pět let. Revize spočívá ve vizuální kontrole hromosvodné soustavy, zkoušce spojů a také v měření zemního odporu.

O této kontrole dotyčný dostane revizní zprávu. V případě, že by měl pojištění domu proti zásahu bleskem, ten by mu do něj udeřil a dotyčný neměl v pořádku revizi, pojistné plnění by mu nebylo vyplacené.

Revize hromosvodů by měla být prováděna pravidelně a podle předepsaných norem a předpisů. Četnost revizí závisí na různých faktorech, jako je lokalita, klimatické podmínky, věk hromosvodného systému a další specifické požadavky.

Pravidelná revize je důležitá pro zajištění správné funkčnosti hromosvodů a ochrany proti přepětí způsobenému blesky.