Odmítnutí dědictví – notářské poplatky, postup

V České republice je možné za určitých podmínek dědictví odmítnout. Když osoba zemře, její majetek, včetně aktiv a pasiv, obvykle přechází na dědice podle dědického práva. Dědic se však může rozhodnout, že se dědictví vzdá nebo ho odmítne, pokud si nepřeje přijmout práva a povinnosti s tím spojené.

Dědit je možné několika způsoby. Buď na základě dědické smlouvy, ze závěti či ze zákona. Ze zákona se dědí v případě, že není sepsána dědická smlouva ani závěť. Manžel nebo manželka zemřelé osoby má nárok na polovinu majetku. Majetek se rozdělí na dvě stejné části, kdy jedna připadne pozůstalému manželovi, zatímco druhá se rozdělí mezi děti zůstavitele.

Úkon odmítnutí dědictví má svá pravidla

K odmítnutí dědictví musí být obecně splněny následující podmínky:

  • aktivní zřeknutí se dědictví: dědic musí aktivně a výslovně prohlásit, že se chce dědictví vzdát. Nestačí pouze mlčet nebo se pasivně vyhýbat jeho přijetí.
  • včasné oznámení: dědic musí oznámit příslušnému soudu nebo orgánu ve stanovené lhůtě. Podle občanského zákoníku by k tomuto oznámení mělo dojít do šesti měsíců ode dne, kdy se dědic dozvěděl o svém dědickém právu.
  • žádné prospěšné úkony: dědic nesmí učinit žádné úkony, které by naznačovaly úmysl přijmout dědictví. To znamená, že by neměl převzít majetek, přijímat žádné výhody z pozůstalosti nebo jednat způsobem, který by naznačoval jejich přijetí.
  • žádný nátlak: odmítnutí dědictví musí být dobrovolné a bez jakéhokoli nepatřičného nátlaku nebo donucení. Mělo by se jednat o skutečné rozhodnutí dědice, které není ovlivněno vnějšími faktory.

Je důležité si uvědomit, že odmítnutí dědictví může mít právní a finanční důsledky. Jakmile se dědic zřekne dědictví, hledí se na něj, jako by na něj nikdy neměl nárok. To znamená, že neobdrží žádný podíl z pozůstalosti a nebude mít žádné nároky ani povinnosti s ní spojené.

Vypořádání dědictví mezi sourozenci

Neopominutelný dědic se může zříci pouze práva na povinný podíl, aniž by se tím zřekl práva z dědické zákonné posloupnosti. Je také možné se zříci dědictví ve prospěch jiné osoby, ale pouze za předpokladu, že se daná osoba stane dědicem. Může jít například o situaci, kdy se dědictví vypořádává mezi sourozenci.

Typickou situací vypořádání dědictví mezi sourozenci může být krok, kdy bratr učiní úkon vzdání se dědictví ve prospěch své sestry, protože již za života zůstavitele dostal od něj určitý majetek. Jejich smlouva bude platit ale pouze v případě, že se opravdu následně sestra stane dědicem. V opačném případě se bratrovo dědické právo obnoví.

Podmínky odmítnutí dědictví

Odmítnutí dědictví je možné ze strany dědiců po smrti zůstavitele. Úkon mohou učinit i smluvní dědici, který dědí na základě dědické smlouvy, a to v případě, že to smlouva nevylučuje. Úkon odmítnutí dědictví může učinit také nepominutelný dědic. Důležité je zmínit, že v případě, že dědic odmítne dědictví ze zákona a následně se najde závěť, ve které ho zůstavitel označí za dědice, již nemůže dědictví přijmout.

Dá se tedy říci, že jednou odmítnuté dědictví je konečné rozhodnutí, a proto by mělo být řádně promyšleno. Je nutné také dodržet přesný postup v případě odmítnutí dědictví. Dědic dědictví odmítá formou prohlášení před notářem či soudním komisařem, který je pověřen vedením dědického řízení.

Lhůta pro odmítnutí dědictví

Úkon prohlášení odmítnutí dědictví je nutné učinit ve stanovené lhůtě (zpravidla 1 měsíc) uvedené v usnesení, prostřednictvím kterého byl dědic o dědictví vyrozuměn. Po uplynutí lhůty právo na odmítnutí dědictví zaniká.

Odmítnutí dědictví – přechází na děti

Pokud dědic během lhůty pro odmítnutí dědictví zemře, přechází možnost odmítnutí dědictví na jeho dědice. Potomci vstupují do dědického řízení také v případě, že dědic dědictví odmítne. Je tedy zřejmé, že na děti přechází odmítnuté dědictví. I potomci poté mají právo dědictví ve stanové lhůtě odmítnout.

Další možností, jak nedědit, je vzdání se dědictví ve prospěch jiného dědice. V tomto případě je nutné, aby druhý dědic vydal výslovný souhlas. Je možné se vzdát celého dědictví či jen určité části.

Zřeknutí se dědictví

Dědictví je možné odmítnout ještě za života zůstavitele. Je k tomu třeba uzavřít smlouvu ve formě notářského zápisu, ve které se potenciální dědic zřekne na základě domluvy se zůstavitelem svých dědických práv. Tento úkon působí i na potomky potenciálního dědice, pokud se strany nedohodly jinak.

Při zřeknutí se dědictví se osoba musí vzdát všech nároků a práv na dědictví, včetně jakýchkoli příslibů splácení dluhů, jakýchkoli osobních podílů, zděděných peněz nebo cenných předmětů. Kromě toho může zřeknutí se dědictví znamenat také vzdání se práva napadnout závěť, obdržet podíl na dědictví, pokud měl zesnulý děti, a práva nárokovat si majetek, i když není uveden v závěti.

Všichni dědicové, kteří se chtějí zříci dědictví, musí předložit dokumenty o zřeknutí se dědictví do šesti měsíců od data závěti. Po uplynutí této lhůty je zřeknutí se dědictví zakázáno a dědická práva stanovená závětí zůstávají nedotčena.

Zřeknutí se dědictví je nezvratné, což znamená, že člověk nemůže později změnit názor, a proto se lidem doporučuje, aby své rozhodnutí před jeho přijetím pečlivě zvážili.

Vzdání se dědictví

Kdokoliv se může v rámci dědického řízení vzdát dědictví v souladu s dědickým právem. Obecně platí, že vzdání se dědictví musí být podáno u soudu do šesti měsíců od okamžiku, kdy se dozvěděl člověk o dědickém právu. Právní účinky vzdání se dědictví zahrnují přechod práv a majetku osoby na ostatní dědice.

Vzdání se dědictví musí být učiněno písemně a podepsáno za přítomnosti dvou svědků, obvykle notáře nebo jiného soudního úředníka. Později je úkon vzdání se dědictví je neodvolatelný. V důsledku toho si osoba nemůže své rozhodnutí rozmyslet, ledaže by jí soud udělil povolení za mimořádných okolností.

Vyřešení dědictví dědickou smlouvou se zůstavitelem

Dědická smlouva je právní dohodou mezi dvěma nebo více stranami, která stanoví pravidla pro vyřešení majetku po smrti zůstavitele. Účelem dědické smlouvy je zajistit, aby byla splněna přání zůstavitele v případě jeho smrti nebo nezpůsobilosti.

Dědickou smlouvu upravuje občanský zákoník, který stanoví, že zúčastněné strany by měly smlouvu podepsat před notářem nebo advokátem. Smlouva by měla obsahovat jména stran, majetek, který má být předmětem dědictví, informace o tom, jak bude majetek rozdělen, a případná omezení stran v nakládání s majetkem.

Podpisem dědické smlouvy se strany vzdávají práva na její napadení v případě sporu. Smlouva musí být podepsána všemi dotčenými stranami.

Dědické řízení se neobejde bez notářské pomoci.

Notářské poplatky dědictví

Přestože dědické řízení není zatíženo daní, je třeba počítat s poplatky notáři. Jde o odměnu za to, že celé řízení vyřídil, potvrdil a vedl. Od roku 2023 se notářské poplatky zvýšily a tím se prodražilo i dědické řízení.

Notářské poplatky dědictví se vyhláškou, která stanovuje, že:

  • z prvních 500 000 Kč dostane notář 2 % (minimálně 2 000 Kč)
  • z částky od 500 000 Kč do 1 000 000 Kč dostane notář 0,9 %
  • z částky od 1 000 000 Kč do 3 000 000 Kč dostane notář 0,5 %
  • z částky od 3 000 000 Kč do 30 000 000 Kč dostane notář 0,1 %
  • z částky od 30 000 000 Kč do 100 000 000 Kč dostane notář 0,05 %

Částka nad 100 000 000 Kč se do základu nezapočítává. Konečnou částku odměny notáře dědictví zaplatí všichni dědicové poměrně podle výše svých podílů z dědictví.

Poplatek notáři při odmítnutí dědictví

Z výše uvedeného jasně vyplývá, že dědické řízení není zdarma a je zatíženo odměnou notáře dědictví. Nicméně existující případy, kdy v dědictví odměna notáři nenáleží. Účastník dědického řízení notáři poplatek nehradí, pokud se rozhodne dědictví odmítnout. V tomto případě se totiž na danou osobu pohlíží jakoby se dědicem nikdy nestala.

Doba, do kdy musí vyplatit dědic dědický podíl ostatním dědicům

Není stanoven konkrétní časový rámec, kdy musí dědic vyplatit dědický podíl ostatním dědicům. Obecně platí, že k úplné výplatě dědictví musí dojít do dvou let od smrti zůstavitele. Za rozdělení dědictví mezi dědice v souladu se závětí odpovídá vykonavatel pozůstalosti. Pokud se všichni dědicové dohodnou, lze lhůtu pro rozdělení dědictví urychlit.

Vyplácení dědictví může například vzniknout, pokud se jeden z dědiců rozhodne nemovitost po zůstaviteli ponechat a ostatní vyplatit podle jejich podílů. Dohodu o vypořádání dědictví uzavře s dědici notář.

Lhůta pro napadení dědictví

Dědické řízení se uzavírá vydáním usnesení o dědictví. Každý z účastníků má proti tomuto rozhodnutí možnost podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení. Lhůta pro napadení dědictví je tím jasně daná a neměnná a platí pro všechny dotčené osoby.

Ozvat se může také některý nezjištěný právoplatný dědic, který může zjistit, že jeho dědictví připadlo jiné osobě. Proti tomuto neoprávněnému dědici může proto podat žalobu na vydání dědictví. Napadnout je možné také závěť zůstavitele. V tomto případě platí lhůta pro napadení dědictví 3 roky od doby, kdy bylo dědici oznámeno, že má nárok na podíl dědictví na základě závěti.

 Copyright © 2023 Tovarnik.cz. Všechna práva vyhrazena.

Made by Leoš Lang