Dědictví nemovitosti – jak postupovat a na co se připravit

Vyřizování dědictví obvykle není příjemná záležitost. Je však potřeba vědět, jak postupovat, aby takový proces byl co nejrychlejší a nejméně komplikovaný. Mezi věci, které lze zdědit, patří nemovitosti. Jak postupovat a rozdělit nemovitosti mezi dědice?

Dědické řízení je jedním z právních procesů, kterým se obvykle člověk ve svém životě nevyhne. Obnáší to převod peněz a jiného majetku na dědice, a to včetně nemovitostí.

Dědický titul

První věc, kterou je potřeba zjistit, je, kdo a kolik má právo dědit.

Nejsilnější dědický titul je dědická smlouva. Ta, pokud existuje, určuje kdo a kolik má dědit. Člověk ji před svou smrtí může uzavřít se svým dědicem (nebo dědici) a ujistit se tak, že vybraný dědic skutečně dostane to, co mu člověk chce dát. Rozhodnutí se nedá zvrátit ani závětí.

Samozřejmě i dědická smlouva se dá soudně napadnout a jsou chvíle, kdy může být neplatná, nicméně jinak jde o nejsilnější dokument týkající se ustanovení dědictví. Ne každý ji před smrtí uzavře, neboť není úplně levná. K jejímu uzavření je potřeba navštívit notáře a po uzavření se těžko mění.

Mnohem častějším typem odkázání dědictví je závěť. Jde o vůli člověka, jak má být naloženo s majetkem po jeho smrti. Lze ji sepsat doma ručně nebo za pomoci notáře, pokud si člověk opravdu chce být jistý, že bude právně nezávadná a bude možné ji plně uplatnit. Ani jeden z uvedených dokumentů však nesmí být v rozporu s povinným podílem dědiců.

Pokud smlouva ani závěť neexistují, dědí se podle zákona. Existuje šest dědických tříd, podle kterých se následně vypočítává podíl na dědictví, na který má každý jeden z dědiců nárok. V České republice aktuálně státní kalkulačka na výpočet podílu, pokud jde o dědictví, neexistuje. Existují však služby, které člověku pomůžou vypočítat, kolik kdo má podle zákona dědit.

Jednotlivé dědické tituly lze kombinovat. Například lze pomocí dědické smlouvy odkázat jednu nemovitost a zbytek pozůstalosti se bude dělit za pomoci zákona nebo závěti.

V situaci, kdy člověk nemá žádné dědice nebo všichni dědictví odmítnou, majetek zemřelého připadne státu.

Dědické řízení

Po smrti člověka je zahájeno dědické řízení. Vedením takového řízení je na příkaz soudu pověřen notář. Na internetu lze najít kalkulačky pro výpočet toho, jaká odměna notáři náleží za jeho právní služby. Notář jako první věc vyhledá dědickou smlouvu nebo závěť. Následně zjistí, kdo všechno má právo na dědictví a co je předmětem dědictví.

S pomocí notáře je následně majetek oceněn. K tomu, aby mohl ocenění provést, potřebuje v případě nemovitosti odhad její ceny pro dědické řízení. To obvykle provádí soudní znalec nebo vzácněji zkušený realitní makléř. Velmi užitečná je v tomto případě katastrální mapa pozemků, kde se dají najít všechny důležité informace o pozemcích a budovách. Následně notář svolá všechny dědice ke konečnému jednání, kde předloží účastníkům závěť, dědickou smlouvu a soupis majetku.

Dohoda mezi dědici

Během konečného jednání se mezi sebou mohou jednotliví dědicové vzájemně dohodnout. Někdo třeba může od dědictví odstoupit a další se mohou domluvit na tom, kdo kterou část majetku zdědí.

Lze například odkoupit podíl jiného z dědiců. Při dědění nemovitosti jde o častou praktiku, aby celý dům, pozemek nebo byt nadále vlastnil a spravoval jeden člověk.

Probíhá to tak, že jeden dědic vyplatí zbytku dědiců, kteří mají v dané nemovitosti svůj podíl, cenu jejich části nemovitosti. To lze udělat jednorázově nebo po dohodě formou splátky. Samozřejmě lze zdědit pouze část a být spoluvlastníkem nemovitosti. K tomu může být užitečná kalkulačka na výpočet podílu.

Je důležité, aby před zahájením konečného jednání všichni dědicové věděli vše o děděném majetku a měli nastudovanou katastrální mapu pozemků v případě, že je součástí dědictví i nějaká nemovitost.

Aby dohoda dědiců byla platná, je potřeba ji uzavřít před notářem a musí se na ní shodnout všichni dědicové. Pokud se dědicové nemohou shodnout, přistoupí notář k rozdělení majetku podle zákona.

Během konečného jednání se mohou jednotliví dědicové vzájemně dohodnout.

Dědictví dluhů

Stejně jako se dědí majetek, po pozůstalém se dědí i dluhy. Dědicové však nejsou nuceni dědictví přijmout. Je to poměrně častá záležitost (např. zůstavitel měl spotřební zboží na splátky), obvykle však není těžké je splatit. Pokud jsou příliš vysoké, lze odmítnout celé dědictví. Člověk tak sice přijde o veškerý děděný majetek, zároveň se však zbaví dluhů, které by musel splácet.

Samotný převod majetku není daňově zatížen. V České republice není žádná dědická ani transakční daň, takže za převedení majetku člověk nic neplatí. Je samozřejmě nutné zaplatit notáři jeho odměnu, člověk však není povinen platit např. transakční daň.

Vyřizování dědictví je většinou smutnou záležitostí, pokud si však člověk pečlivě nastuduje celý proces, lze ho rychle a bez problémů zvládnout.